HÖNIGER Johann 1804–1892

Johann HÖNIGER
Datum narození	22. 8. 1804
Místo narození	Ondřejovice (m. č. Zlatých Hor, u Jeseníku)
Datum úmrtí	2. 8. 1892
Místo úmrtí	Mírovka (u Havlíčkova Brodu)
Povolání	Bánský odborník nebo energetik‎ Historik‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 10-11. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/82729

HÖNIGER, Johann, * 22. 8. 1804 Ondřejovice (m. č. Zlatých Hor, u Jeseníku), † 2. 8. 1892 Mírovka (u Havlíčkova Brodu), báňský odborník

Syn horníka a důlního úředníka Antona H. a Alžběty, roz. Langerové. Rodina pocházela z Hroznětína (u Karlových Varů). Otec pracoval ve stříbrných dolech v Jáchymově, po jejich úpadku se odstěhoval do Slezska. Tam patřil k prvním kolonistům nově založené osady Rejvíz (m. č. Zlatých Hor) a po 1806 se stal hormistrem na bruntálském panství se sídlem v Karlově Studánce. H. se vyučil horníkem. Od 1826 působil na bruntálském panství jako měřič. Tehdy vyhotovil svou první mapu, polohopis železnorudných dolů v Nové Rudné (na Bruntálsku). S otcem byl činný 1831–34 v těžařstvu malopodnikatelů, které se pokoušelo obnovit doly na zlato, stříbro, olovo a měď u Andělské Hory a Vrbna pod Pradědem (na Bruntálsku). 1837 se stal dílovedoucím a směnmistrem měšťanského těžařstva na stříbrných dolech v Horním Benešově (u Bruntálu); zpracoval mapy všech dolů patřících této společnosti. 1839 nastoupil jako směnmistr, pověřený dozorem nad železnorudnými doly na severní a východní Moravě a ve Slezsku, do železáren ve Vítkovicích (Ostrava). V roli soukromého podnikatele a současně zaměstnance Vítkovických železáren se podílel 1844 na obnově zlatonosných dolů v okolí Zlatých Hor. 1850 prodal H. tyto provozy hraběti Karlu Oktaviánovi z Lippe-Weissenfeldu, u kterého byl v dalších letech zaměstnán na pozici dílovedoucího.

Roku 1856 se vrátil do Horního Benešova. Vzápětí přijal nabídku saského podnikatele Lamberta Winkense stát se ředitelem cínových dolů v Krupce a Cínovci (u Teplic) a pře- stěhoval se do nedalekého Bohosudova (č. o. Krupka). Zvýšil produkci těžby a 1858 rozšířil kutací práce na oblast Hory Svaté Kateřiny (v Krušných horách). Po smrti L. Winkense (1859) byl nakrátko zbaven vedení dolů, mezitím (1860) působil jako horní správce hnědouhelných dolů hraběte Adolfa Ledeboura ve Všebořicích (č. o. Ústí nad Labem). 1861 odešel s rodinou do USA. Kvůli americké občanské válce nenalezl uplatnění ve svém oboru. Usadil se v Saint Paul, hlavním městě státu Minnesota, a provozoval knihkupectví. Tehdy se začal zajímat o české dějiny, především husitství. Po válce se H. vrátil do Čech a usadil se v Teplicích, zatímco jeho rodina zůstala v USA. Samostatně realizoval kutací práce na stříbro v Novém Městě (č. o. Moldava) a Mikulově v Krušných horách. Od 1870 prováděl těžbu v železnorudných dolech podnikatele Františka Petříka v Poniklé (u Semil), kam se přestěhoval 1872. O rok později se přesunul do Mírovky (dnes m. č. Havlíčkova Brodu) a ve službách pruských podnikatelů obnovoval stříbrné doly v okolí Havlíčkova Brodu; současně mapoval pozůstatky starých dolů kolem Přibyslavi, Humpolce a Jihlavy. 1877 byl jmenován zmocněncem těžařstva, které vedl baron Louis Trützschler von Falkenstein. 1881–82 zastupoval hessenského podnikatele Konstantina Mangera na pyritových dolech v podhůří Železných hor. 1883 investoval veškerý majetek do obnovy dolů ve Stříbrných Horách, Utíně a Dobré na Havlíčkobrodsku, což se mu částečně podařilo. Nadále spravoval provozy barona Trützschlera. Podnikání H. finančně vyčerpalo, neúspěšně se snažil prodat své doly státu.

Byl korespondentem Říšského geologického ústavu ve Vídni a členem hornických spolků. Přispíval do časopisu Österreichische Zeitschrift für Berg- und Hüttenwesen. Pro revírní báňský úřad v Kutné Hoře připomínkoval 1877 novelizaci horního zákona, současně byl jmenován přísežným horním znalcem horního senátu krajského soudu v Kutné Hoře. Věnoval se báňsko-historickému výzkumu. Publikoval například studii o rýžování zlata v českých zemích a pro pražské horní hejtmanství vytvořil popis starých dolů u Havlíčkova Brodu, stejně jako mapové podklady pro likvidaci nepotřebných hald a propadlin v jeho okolí. 1889 vyšlo H. vrcholné dílo Montanistischer Führer in Böhmen.

Oženil se 1838 v Albrechticích (dnes Město Albrechtice) s dcerou tamního lékaře Marií, roz. Schreiberovou. V manželství se narodily dcery Emilie (* 1839) a Anežka Alžběta (* 1840). H. manželka zemřela kolem 1850. Jeho druhá žena se jmenovala Klotilda a byla učitelkou hudby. Měl s ní syna Ludwiga, jehož potomci žijí v Saint Paul v USA.

Petr Kašing

Dílo

výběr: Beschreibung des Goldbergwerkes nächst Zuckmantel und Obergrund im Troppauer Kreis k. k. Schlesiens, zur Errichtung einer Berggewerkschaft, dieses neuerlich in Betrieb gesetzten, ehemals auf Gold, Silber, Blei, Kupfer, Vitriol und Farben betriebenen, ergiebigen Bergbaues, 1847; Kurze geschichtliche Darstellung des Goldbergbaues zu Obergrund in k. k. Schlesien, in: Jahrbuch des k. k. geologischen Reichsanstalt, Bd. 2, 1851, Heft 4, s. 91–95; Beschreibung der ehemals auf Silber und Blei etc. betriebenen reichen Bergwerksgegend bei Deutschbrod im Časlauer Kreise Böhmens. Behufs der Wiederaufnahme des daigen Bergbaues, 1873; Über die Wiederaufnahme des ehemaligen Silber- und Bleibergbaues bei Böhmisch-Schützendorf und Silberberg, Uttendorf, Pribislau etc. im Bezirke Polna, 1879; Kurzgefasste Nachrichten über die begonnene Wiederbelebung und Inbetriebsetzung des durch die böhmischen Hussitenstürme zerstörten Silber- und Bleibergbaues bei Böhm. Schützendorf und Silberberg zwischen Deutschbrod und Pribislau, 1882; Die ehemalige Goldwäscherei in Böhmen, in: ÖZBH 33, 1885, s. 355–358; Expose über einen Theil der ehemals auf Silber, Blei etc. betriebenen reichen Bergwerksgegend bei Deutschbrod, 1886.

Literatura

• Slezsko 5, s. 43 (se soupisem díla a literatury)
• R. Zuber a kol., Jesenicko v období feudalismu, 1966, s. 159
• V. Štěpán, Světoběžník, in: Havlíčkobrodsko. Vlastivědný sborník 13, 1997, s. 3–48
• J. Havlíček, Ing. J. H. – horní podnikatel na Stříbrných Horách, in: Horáček. Informační zpravodaj Stříbrných Hor, prosinec 2016, č. 55, s. 13–14.