HAASE Alois Josef 1812–1878

	Alois Josef HAASE
	;
Datum narození	13. 3. 1812
Místo narození	Markoušovice (u Trutnova)
Datum úmrtí	2. 5. 1878
Místo úmrtí	Trutnov
Povolání	Odborník textilního nebo oděvního průmyslu‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 14–15. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/54264

HAASE, Alois Josef, * 13. 3. 1812 Markoušovice (u Trutnova), † 2. 5. 1878 Trutnov, textilní podnikatel

Otec Franz H. vlastnil firmu obchodující se lněnými výrobky, H. v ní působil jako obchodní zástupce. 1834 se usadil v Trutnově, převzal vedení podniku a rozšířil jej o prodej bavlněného zboží. Zakrátko pro něj na Trutnovsku pracovalo více než pět set tkalců. 1846 založil po vzoru nejbohatšího trutnovského obchodníka a továrníka J. Faltise druhou nejstarší mechanickou přádelnu lněné příze v habsburské monarchii, která stála v Poříčí (dnes Trutnov). 1847 zahájil výrobu na dvou tisících vřetenech na vodní pohon. 1852 otevřel další mechanickou přádelnu lnu (přibližně čtyři tisíce vřeten) v Dolním Starém Městě na předměstí Trutnova, následně získal tovární oprávnění zřizovat sklady v hlavních městech monarchie. Současně nadále provozoval i obchod s bavlněnými výrobky. Od padesátých let 19. století fungovaly v jeho továrnách první parní stroje, většinou dovezené z Anglie. Příze, částečně zpracovávaná na nitě, nacházela odbyt i v zahraničí. 1860 založil H. spolu s majiteli ostatních lnářských továren na Trutnovsku dělnickou nemocenskou pokladnu. Během šedesátých let 19. století, v důsledku americké občanské války a zastavení dovozu americké bavlny, nastal v Evropě největší rozmach lnářského průmyslu. H. přádelny tehdy pracovaly na dvaceti třech tisících vřetenech a zaměstnávaly na patnáct set dělníků. 1873 dosáhl počet vřeten v Poříčí a Trutnově dvaceti sedmi tisíc. 1875 byla založena trutnovská burza lněné příze. Po smrti zakladatele se firma nerozšiřovala, ale produkce se zvyšovala díky modernizaci.

H. patřil k významným trutnovským měšťanům; 1848 byl velitelem městské gardy, 1850–51 starostou Trutnova. Byl činný v mnoha kulturních a dobročinných spolcích. Městu daroval deset tisíc zlatých na stavbu mateřské školy. Z části své pozůstalosti zřídil chudinskou nadaci. 1866 byl vyznamenán rytířským křížem Řádu Františka Josefa. Oženil se s Hedvikou, roz. Wagnerovou. Měl s ní několik potomků, pro něž zakoupil statky v Uhrách. Syn Alois Karl H. (* 14. 7. 1861 Trutnov, † 8. 3. 1914 Trutnov) převzal 1885 vedení firmy; v polovině devadesátých let zavedl v provozu elektrické osvětlení. Vnuk Alois Quido H. (* 17. 8. 1893 Trutnov, † 8. 9. 1974) stanul v čele firmy po její přeměně na veřejnou obchodní společnost (1924), zastupoval společníky, kterými byli jeho matka Hermine Georgie H., roz. Müllerová von Wandau, a sourozenci. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století docházelo k omezování výroby kvůli ztrátě surovinových zdrojů a odbytišť a světové hospodářské krizi. V době nacistické okupace byl zastaven provoz přádelny v Poříčí, kde vznikla pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen pro židovské vězenkyně. 1945 byl Alois Quido H. odsunut do Německa, jeho majetek zkonfiskován a znárodněn. 1949 rodinná firma začleněna do n. p. Texlen, který byl 1991 privatizován, 2007 definitivně zanikl.

Vojtěch Szajkó

Literatura

BL 1, s. 498
GIÖ 4, s. 296
Myška 1, s. 144–145
J. Čáp, Pozůstalost A. H. st. z Trutnova, in: Krkonoše–Podkrkonoší. Vlastivědný sborník 20, 2012, s. 95–105
V. Lesák – J. Kábrt, Textilní průmysl a dělnictvo na Trutnovsku v XIX. století, 1968, passim
M. Kryl – L. Chládková, Pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen ve lnářských závodech Trutnovska za nacistické okupace, in: Lnářský průmysl. Supplementum 1, 1981, passim
F. Kutnar, K hospodářské a sociálně politické otázce lnářství a plátenictví, in: Příspěvky k dějinám národního podniku Texlen Trutnov, sv. 2, 1976, s. 23–33
B. Smutný, Firma A. H. Trutnov. Příspěvek k dějinám lnářského průmyslu na Trutnovsku, in: Lnářský průmysl 4, 1981, s. 165–184
H. Šnajdar, Sláva a konec textilního průmyslu v Trutnově aneb Od prosperity k úpadku (dostupné z: https://trutnovinky.cz/zpravy/aktuality/2014/brezen/slava-a-konec-textilniho-prumyslu-v-trutnove-aneb-od-prosperity-k-upadku, stav k 1. 9. 2017).

Prameny

SOkA, Trutnov, Podnikový archiv Texlen, fond 16. Alois H., Trutnov (1746) 1832–1945 (inventář B. Smutný, 1980, 47 s.)
SOA, Zámrsk, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Markoušovice 1784–1837, inv. č. 5 769, sign. 98–1, pag. 102
tamtéž, matrika nar. řkt. f. ú. Trutnov 1859–66, inv. č. 9 530, sign. 163–6, fol. 49
tamtéž, 1889–94, inv. č. 9 536, sign. 163–25, fol. 353
tamtéž, matrika zemř. řkt. f. ú. Trutnov 1874–1888, inv. č. 9 569, sign. 163–4641, fol. 63.

Reference