HAAS Felix 1925–1993

Felix HAAS
Narození	9. 1. 1925
Místo narození	Brno
Úmrtí	9. 5. 1993
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Pedagog‎ Uměnovědec nebo historik umění‎ Architekt‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 4-5
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/82281

HAAS, Felix, * 9. 1. 1925 Brno, † 9. 5. 1993 ? Brno, historik a teoretik architektury, pedagog

Syn židovského advokáta Theodora H. (1878–1942) a Erny (Arnoštky), roz. Grünové (1896–1943). 29. března 1942 byl s rodiči transportován do Terezína a poté s matkou do koncentračních táborů v Osvětimi a Blechhammeru. Jako jediný z rodiny věznění přežil a v květnu 1945 se vrátil do Brna. Dokončil středoškolská studia, 1947 absolvoval vojenskou službu, vystudoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství VŠT Dr. Edvarda Beneše. 1950 byl přijat na místo asistenta do Ústavu dějin architektury, 1954 ukončil vědeckou aspiranturu a poté působil jako odborný asistent na katedře architektonické tvorby a teorie dějin architektury, vedené Antonínem Kurialem, od 1959 jako zástupce docenta pro dějiny architektury. 1961 byl jmenován docentem po obhajobě habilitační práce Projevy barokizace v současné architektuře. H. kandidátská disertační práce vyšla pod názvem Český měšťanský dům pozdní gotiky a renesance (in: Sborník VUT Brno, 1964, č. 2–3). Kvůli špatnému zdravotnímu stavu fakultu architektury 1982 předčasně opustil.

Své znalosti soudobé architektury shrnul v publikaci Moderná svetová architektúra (Bratislava 1968), oceněné 1970 první cenou Svazu českých architektů. Rozšířená souborná publikace Architektura 20. století (1978) patřila v Československu ve své době k jedné z mála dostupných knih, jejímž prostřednictvím se mohli čtenáři seznámit s hlavními proudy, čelnými představiteli i významnými stavbami naší a světové moderní architektury. Monografiím předcházela řada studií, medailonů o hlavních představitelích soudobé světové architektury publikovaných ve Sborníku VUT a v časopisech Architektura ČSR, Československý architekt, Domov, Estetická výchova, Věda a život, Projekt a Výtvarná práce. V edici Současné světové umění vyšla kniha Antoni Gaudí (1971), první česká práce věnovaná této osobnosti světové architektury. Poslední H. texty o architektuře 20. století (Co přinesla secese evropskému interiéru; Muž, který ctil železobeton; „Organická“, řekl Albert Einstein; Le Corbusierovy interiéry a nábytek; Buckminster-Fullerovy „Stroje na bydlení“ a geodetické kopule) byly zveřejněny v prvních pěti číslech časopisu Domov (1987). Manželství s Jarmilou, roz. Veselou, zůstalo bezdětné.

D: Historické principy v moderní architektuře bytových staveb, in: Sborník VUT v Brně, 1958, č. 4, s. 383–398; K dějinám fakulty architektury a pozemního stavitelství VUT, in: tamtéž 1960, č. 1–2, s. 31–38; O prvenství české kubistické architektury, in: tamtéž, s. 147–155; Lidový dům Vyškovské Hané, in: tamtéž 1961, č. 1–2, s. 15–22; Měšťanské domy na náměstí v Šumperku, in: tamtéž 1963, č. 1–4, s. 151–157; Český měšťanský dům pozdní gotiky a renesance, in: tamtéž 1964, č. 2–3, s. 95–135; Architektura v Bauhausu, in: Architektura ČSR 26, 1967, č. 1, s. 18–22; Dadaismus a architektura, in: tamtéž, č. 5, s. 262–266; Architektura pozemského ráje, in: tamtéž 27, 1968, č. 8, s. 467–472; Walter Gropius († 5. 7. 1969), in: tamtéž 29, 1970, č. 1, s. 25–32; Architektura strojového okouzlení, in: tamtéž, č. 3, s. 126–131; Evžen Škarda (* 17. 4. 1905), in: tamtéž, č. 9, s. 390–392; Ke vzniku a významu památek moderní architektury v Brně, in: Ochrana památek moderní architektury. Sborník referátů přednesených na celostátní vědecké konferenci v Brně, březen 1970, 1972, s. 35–46; Sto let moderní architektury, in: Architektura ČSR 42, 1983, č. 3, s. 100–113. Učební texty: Vývoj architektury a umění v novověku, 1964; Vývoj architektury a umění v 19. a 20. století, 1964; Vývoj architektury a umění ve starověku, 1979.

L: J. Bukovský, Za F. H., in: Zprávy památkové péče. Časopis státní památkové péče 4, 1994, s. 60; http://encyklopedie.brna.cz (stav k 20. 9. 2017).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Lenka Kudělková