HAAS Georg 1841–1914

	Georg HAAS
Narození	6. 12. 1841
Místo narození	Kamenný Dvůr (u Sokolova)
Úmrtí	29. 11. 1914
Místo úmrtí	Mostov (u Chebu)
Povolání	Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství‎; Odborník sklářství nebo keramiky‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 5-6
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/76840

HAAS, Georg (též HAAS z Hasenfelsu, Jiří), * 6. 12. 1841 Kamenný Dvůr (u Sokolova), † 29. 11. 1914 Mostov (u Chebu), průmyslový podnikatel ve výrobě porcelánu

Byl čtvrtým z pěti dětí Augusta Eusebia H. (1804–1871) a Josefy Rosalie, roz. Hellové. Absolvoval obchodní akademii v Praze. 1859–60 strávil dva semestry na vídeňské polytechnice, kde studoval chemickou technologii. Vzhledem k otcově zdravotnímu stavu musel studií zanechat a nastoupit do rodinné porcelánky v Horním Slavkově. Navázal spolupráci s bratrancem J. Čžjžkem von Smidaich (1841–1925), odborníkem na výrobu porcelánu. 1867 se oba muži stali společníky poté, co jim August Eusebius H. odprodal stoprocentní podíl v porcelánce. Každý získal polovinu, v kupní smlouvě se zavázali konat veškeré práce společně. Tím vznikla firma Haas & Czjzek. 1871 koupili porcelánku v Chodově od pražského podnikatele Mosesa Porgese von Portheim. Následně došlo k rozdělení výroby. Luxusní a umělecká produkce zůstala v Horním Slavkově, v Chodově se vyráběl běžný spotřební porcelán. Čžjžek zavedl kromě řady zaměstnaneckých výhod i moderní způsob nabídky a prodeje zboží v síti vlastních prodejen v monarchii. Každá oblast měla své ředitelství – agenturu. Odběrateli porcelánky byly i panovnické rody včetně Habsburků. Firma se stala hlavním dodavatelem pro vídeňský dvůr. Výrobky nacházely odbyt i ve Vatikánu. Úspěch potvrzovala ocenění, např. zisk nejvyšších umístění na světových výstavách ve Vídni (1873), Melbourne (1880) a Paříži (1900).

1876 se H. oženil s Olgou Ludmilou, roz. Dannenbergovou (* 12. 9. 1856 Žitava, Německo, † 17. 6. 1942 Mostov /u Chebu/), dcerou protestantského obchodníka původem z Berlína, který provozoval textilku u Žitavy. Z manželství se narodil jediný potomek, syn Jiří ml. Olžina sestra se provdala za barona Evence N. Coppéa, belgického diplomata, který patřil k blízkým spolupracovníkům T. G. Masaryka. Rovněž Čžjžek se 1876 oženil. Špatné vztahy mezi manželkami obou průmyslníků zavinily konec společného podnikání. Čžjžek přesunul zájmy do jiných odvětví a regionů, H. pokračoval v budování porcelánového impéria. 1894 byl jmenován rytířem Řádu Františka Josefa; 1899 nobilitován s predikátem von Hasenfels, 1908 povýšen do stavu svobodných pánů. 1885 koupil zámek Mostov, který proměnil v nové rodinné sídlo; 1912 mu polský kníže František Radziwiłł prodal jihomoravský hrad Bítov. Kromě dvou rozlehlých velkostatků Bítov a Kynšperk nad Ohří vlastnil majetky, které zdědil po otci, např. zámky na Chebsku a Sokolovsku či domy v centru velkých měst monarchie. S dalšími členy rodiny byl spolumajitelem hradů Libá (u Chebu) a Starý Hrozňatov. Rozsah jeho majetku neměl ve své době v západních Čechách obdoby. Byl pohřben do rodinné hrobky nedaleko mostovského zámku spolu s manželkou a švagrem Juliem; hrobka byla po druhé světové válce zničena.

Poslední potomek rodiny syn Jiří (Georg) H. (* 26. 10. 1876 Mostov, † 11. 5. 1945 Bítov) se o podnikání nezajímal. Žil obklopen zvířaty (choval např. i mravenečníka nebo lvici) na hradě Bítov, který mu daroval otec. Na západ Čech přijížděl sporadicky. Když se 1945 dozvěděl, že má být odsunut (navzdory svým antinacistickým postojům), spáchal sebevraždu. 1988 mu byla na Bítově odhalena pamětní deska.

L: BL 1, s. 497; H. Meyer, Böhmisches Porzellan und Steingut, Leipzig 1927, s. 12–14, 37–44; E. Poche a kol., Böhmisches Porzellan – Český porcelán, 1956, s. 1–15, 21–25, 41–44, 59–65; A. Bergmann, Egerländer Porzellan und Steingut 1789–1945, Amberg 1975, s. 22–24, 28–29; EBL 1, s. 187; J. Weinmann, Egerländer Porzellan und Steingut 1792–1945, Männedorf 1998, s. 114–121; H. Zimmermann – A. Gnirs, Porzellanfabriken in Böhmen 1791–1945, München 1990, s. 66–67; Schlaggenwald, einst kaiserlich freie Bergstadt im Egerland, Hausham 1991, s. 189–211; E. Fischer, Porzellan und Steingut aus Böhmen und Mähren, Marktredwitz 1994, s. 2–9, 12 a 23; R. M. Kovel – T. H. Kovel, Kovel’s Dictionary of Marks. Pottery and Porcelain 1650 to 1850, New York 1995, s. 188–194; J. D. Henderson, Bohemian Decorated Porcelain, Atglen 1999, s. 204–213; P. Mašek, Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích, 2003, s. 88; týž, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. I. díl (A–M), 2008, s. 309; L. Jaša, Jiří H. v. H., Porcelánový baron, 2013, passim (se soupisem pramenů a literatury); J. Županič – M. Fiala – P. Koblasa, Šlechtický archiv c. k. ministerstva vnitra. Erbovní listiny…, 2014, s. 147–148.

P: SOA, Plzeň, Sbírka matrik západních Čech, matrika nar. řkt. f. ú. Kynšperk nad Ohří 022, 1794–1857, s. 39; matrika zemř. řkt. f. ú. Kynšperk nad Ohří 089, 1794–1947, s. 42.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Luděk Jaša

Propagační leták porcelánky Haas&Czjzek