HABERLANDT Herbert Eduard 1904–1970
| Herbert Eduard HABERLANDT | |
 | |
| Narození | 3. 6. 1904 |
|---|---|
| Místo narození | Mödling (u Vídně, Rakousko) |
| Úmrtí | 9. 6. 1970 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání | Geolog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 27 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/138548 |
HABERLANDT, Herbert Eduard, * 3. 6. 1904 Mödling (u Vídně, Rakousko), † 9. 6. 1970 Vídeň (Rakousko), petrograf, mineralog, pedagog
Jeho děd Friedrich H. byl agronomem, profesorem na vídeňské Vysoké škole zemědělské (Hochschule für Bodenkultur), otec Michael H. (1860–1940) profesorem etnografie a indologie na vídeňské univerzitě; matka Carola byla dcerou továrníka a litografa J. Maloviche v Mödlingu. Po absolvování gymnázia ve Vídni-Döblingu H. studoval na univerzitě ve Vídni mineralogii a petrografii u pražského rodáka Friedricha Johanna Beckeho. H. obhájil disertaci Petrographische Studien am Tiefengesteinskern von Marienbad (Dr.phil. 1928). Práce, vybavená geologickou mapou 1 : 130 000 a dvaceti čtyřmi chemickými analýzami, byla významným příspěvkem k regionální geologii Slavkovského lesa. H. se 1928 oženil s Margaretou, roz. Zahelovou, pocházející z Brna.
1930–33 pracoval jako pomocná vědecká síla v mineralogickém ústavu vídeňské techniky, kde se zabýval technickými vlastnostmi a zvětráváním stavebních kamenů, např. na dómu sv. Štěpána ve Vídni. Od 1940 působil jako asistent na vídeňské univerzitě, 1942 se habilitoval, 1948 byl H. jmenován mimořádným profesorem. Přednášel úvod do ložiskové nauky, geochemie a rudní mikroskopie. Pokračoval ve výzkumu luminiscence fluoritu, apatitu, zirkonu, topazu, živců, scheelitu, sfaleritu, nerostů uranu a dalších přírodních hmot. H. pracoval také s českým materiálem, 1935 studoval variabilitu barev fluoritu z Cínovce, u tzv. radiobarytu z Teplic stanovil obsah uranu jako zdroj luminiscence, studoval také zeolity, kalcity a další nerosty z Českého středohoří (1949). Vedle laboratorního výzkumu pomocí luminiscence vyhledával wolframovou rudu scheelit a uranové rudy, pracoval v metamorfních jednotkách Východních Alp, psal příspěvky k topografické mineralogii Rakouska a dnešní Namibie. 1958 odešel do penze.
L: ÖAW Almanach 88, 1939, s. 141; E. Schroll – F. Pertlik, H. E. H.: Ein Pionier der Geochemie in Österreich…, in: Mitteilungen der Österreichischen Mineralogischen Gesellschaft 146, 2001, s. 435–447 (s bibliografií); P. Vlašímský, Biografický slovník pracovníků v geologii a příbuzných oborech, in: Zpravodaj České geologické společnosti 10, 2010, s. 47–49 (heslo Becke, F. J. K.); ÖBL Online-Edition.
Pavel Vlašímský