HABERZETTLOVÁ Erna 1901–1945

	Erna HABERZETTLOVÁ
Datum narození	29. 4. 1901
Místo narození	Horšovský Týn
Datum úmrtí	5. 3. 1945
Místo úmrtí	Vídeň (Rakousko)
Povolání	Představitel stran nebo hnutí po r. 1848‎; Spisovatel‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 33. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/79000

HABERZETTLOVÁ, Erna, * 29. 4. 1901 Horšovský Týn, † 5. 3. 1945 Vídeň (Rakousko), politička, spisovatelka, účastnice protinacistického odboje

Dcera Anny Vítkové; byla 1902 legitimizována matčiným sňatkem s lesmistrem Eduardem Haberzettlem. Po měšťanské škole v saských lázních Bad Elster a ošetřovatelském kurzu pracovala jako chůva v Uhrách (1917–20), pak v nemocnici v Nejdku. Tehdy vstoupila v ČSR do německé sociální demokracie (DSAP) a stala se dělnicí v přádelně vlny.

Strana ji 1924 vyslala do Bratislavy (1924), kde pracovala jako opatrovnice dětí. Tam ji 1925 povolal H. E. Kalmár do redakce Volksstimme, týdeníku prokomunistického křídla maďarsko-německé sociální demokracie. V německojazyčném sociálnědemokratickém tisku v ČSR i v rakouském deníku Arbeiter-Zeitung uveřejňovala články k sociálním otázkám, básně a krátké prózy. Od 1929 pracovala jako tajemnice pro ženy v trutnovském sekretariátu DSAP. 1936–38 vedla lázeňský dělnický léčebný dům v Karlových Varech, po německém záboru Sudet byla místa zbavena a s M. Günzlovou, tajemnicí pro ženy karlovarské organizace DSAP, vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück. Po podmínečném propuštění pracovala jako zdravotní asistentka v lazaretu Luftwaffe v Praze, od března 1944 ve služebně Luftwaffe v XVIII. vídeňském okrese. Ve Vídni od července 1944 ukrývala sudetoněmeckého sociálního demokrata A. Exlera. Očekávanému zatčení gestapem předešla požitím cyankáli. Údajně byla pochována na Vídeňském ústředním hřbitově v hromadném hrobě čtyř set obětí jednoho z březnových náletů na město.

Jan Čech

Dílo

Opfergang, Stuttgart 1973 (básně, s předmluvou E. Paula).

Literatura

A. Exler, Das große Wagnis. Ein Rettungsversuch für die unfreie Heimat, Stuttgart 1965, passim
M. Günzl, Erlebtes Leben. Aus der Geschichte der westböhmischen Frauenbewegung, München 1971, s. 40–42
F. G. Kürbisch, Geschrieben in Böhmen, in Mähren und in Schlesien. Beiträge zur Arbeiterkultur, Stuttgart 1978, s. 155
týž, Chronik der sudetendeutschen Sozialdemokratie 1863–1938, tamtéž 1982, s. 67, 70, 99
A. Hasenöhrl, Kampf, Widerstand, Verfolgung der sudetendeutschen Sozialdemokraten. Dokumentation der deutschen Sozialdemokraten aus der Tschechoslowakei im Kampf gegen Henlein und Hitler, tamtéž 1983, s. 606–611
W. Abeles Iggers, Women of Prague. Ethnic Diversity and Social Change from the Eighteenth Century to the Present, Providence–Oxford 1995, s. 365–366
Letzte Heimat. Ruhestätten deutschsprachiger Dichter aus Böhmen und Mähren, J. Džambo (ed.), München 2004, s. 37n. (portrét)
J. Bernklau, In memoriam E. H., in: Böhmerwäldler Jahrbuch 2008, s. 154–156
ÖBL, Online-Edition (stav k 5. 9. 2017)
J. Klůc, Zapomenutý parašutista, in: Sokolovsko, 2015, s. 22–24.

Prameny

SOA, Plzeň, matrika nar. řkt. f. ú. Horšovský Týn, sv. 81 (1888–1902), fol. 64
Archiv der sozialen Demokratie der Friedrich-Ebert-Stiftung, Bonn (osobní fond).

Reference