HAGENAUER Wenzl 1809–1860?

Wenzl HAGENAUER
Datum narození	12. 4. 1809
Místo narození	Bezdružice
Datum úmrtí	po 1860
Místo úmrtí
Povolání	Architekt‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 57. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/58887

HAGENAUER, Wenzl (též Václav), * 12. 4. 1809 Bezdružice, † po 1860 ?, architekt

Narodil se v rodině nájemce Jakoba Ferdinanda a jeho manželky Marie Anny, roz. Wintersteinové. Již 1834 měl navrhnout (pokud se jedná o stejnou osobu – uvedeno je jen ing. H.) přestavbu někdejšího Černínského domu čp. 102/IV v Praze na Hradčanech na Loretánském náměstí. 1835 se objevil v matrikách Akademie výtvarných umění v Mnichově, kde si zapsal architekturu. 1836–45 podnikal také studijní cesty po Itálii, Německu a Uhrách. Jeho architektonická činnost byla spojena především s významnými šlechtickými rody: 1839 již působil jako buquoyský architekt, jak dokládá jeho činnost na Červeném Hrádku (u Chomutova). Dále ho nepochybně zaměstnali Lobkowiczové, dokazují to jím podepsané plány na skleník při zámku v Bílině (stavěl se 1840), kde se H. patrně podílel i na dalších úpravách zámku, probíhajících v následujícím roce. Pro Bílinu vyhotovil ještě plán budovy ředitelství lobkowiczkého velkostatku. Pracoval také na jihočeském panství Buquoyů v Rožmberku, kde je jeho pobyt doložen od 1842; gotizující úpravy tam byly jen minimální – H. změnil především podobu hradních věží, z nichž snesl barokní báně. 1844–53 uskutečnil přestavbu dolního zámku v Rožmberku, změněného v rodinné muzeum. 1850 projektoval kapli (a zřejmě i celý objekt) v novorenesančním Vojenském lázeňském domě u Mlýnské kolonády v Karlových Varech, budované 1852–55 ještě pod vlivem doznívajícího tzv. Rundbogenstilu, s nímž se H. seznámil už v Mnichově. Nepochybně známější je přestavba zámku v Klášterci nad Ohří, která proběhla 1856–60 v duchu romantické novogotiky pro stavebníka Josefa Osvalda Thuna.

Pavel Vlček

Literatura

• Toman 1, s. 284
• Umělecké památky Čech 2, E. Poche (ed.), 1978, s. 33, 60
• A. Gnirs, Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, (1933), München 1996, s. 63
• P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999, s. 128, 303
• Umělecké památky Prahy, Pražský hrad a Hradčany, týž (ed.), 2000, s. 322
• týž, Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2004, s. 212
• AKL 67, s. 447.

Prameny

• SOA, Litoměřice, fond RAL, 203–5 XI 30.