HAJDAŠOVÁ Naďa 1914–1969
| Naďa HAJDAŠOVÁ | |
| |
| Datum narození | 26. 2. 1914 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Datum úmrtí | 8. 9. 1969 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | Divadelní interpret nebo herec |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 73–74. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/48176 |
HAJDAŠOVÁ, Naďa (též HAIDASCHOVÁ, vl. jm. Parmová, Marie), * 26. 2. 1914 Praha, † 8. 9. 1969 Praha, tanečnice
S tancem začínala u Jelizavety Nikolské v dětském souboru Národního divadla (1923/24). Poté studovala u Olgy Preobraženské v Paříži, Alexandry Fedorovové v Rize; později u Laurenta Novikova v Chicagu a Chestera Halea v New Yorku.
Profesionální taneční kariéru zahájila 1929 ve Státním divadle Brno. 1930 se stala sólistkou Státního divadla Ostrava, kde poprvé pracovala s choreografem Sašou Machovem. 1932 působila jako sólistka milánského divadla La Scala. Po návratu do Prahy vystupovala ve Velké operetě, Malé operetě, v Divadle Varieté. V polovině třicátých let se účastnila se souborem J. Nikolské několika zahraničních turné po Evropě a USA. Poté na delší čas vyměnila divadelní jeviště za pódia kabaretů a šantánů, kde vystupovala společně s choreografem Borisem Milcem. Jako úspěšný tanečně-akrobatický pár procestovali řadu evropských zemí (Maďarsko, Rumunsko, Belgie, Litva, Lotyšsko). 1938/39 tančila v Divadle U Nováků. Ve třicátých letech se objevila i v několika filmech (Okénko, 1933; Barbora řádí, 1935; Sextánka, 1936; Pozor straší!, 1938).
Během druhé světové války působila v USA – účinkovala v československém pavilonu na Světové výstavě v New Yorku, tančila v nočních klubech po celých Spojených státech. 1947 přijala na pozvání uměleckého šéfa S. Machova angažmá v pražském Národním divadle, kde její umělecká kariéra vyvrcholila. Patřila k oporám baletního souboru až do konce padesátých let. Kritika u ní vysoce cenila osobité kouzlo, melancholický či nostalgický výraz a vzácnou pohybovou kulturu. K významným rolím H. patřily: Zlá sestra (S. Prokofjev: Popelka, 1948); Růženka (P. I. Čajkovskij: Šípková Růženka, 1948); Slečna Elis (Z. Vostřák: Filosofská historie, 1949); Odetta (P. I. Čajkovskij: Labutí jezero, 1951). 1962 byla jmenována baletní mistryní Národního divadla. Od konce padesátých let se věnovala tanečně-pedagogické práci. 1958 získala titul zasloužilá umělkyně.
Roman Vašek
Literatura
- V. Vašut, N. H., in: Divadelní noviny 13, 1969, č. 2, s. 8
- ND a jeho předchůdci, s. 129–130
- Český taneční slovník, 2001, s. 87–88
- Fikejz 1, s. 339
- http://archiv.narodni-divadlo.cz/ (soupis rolí)
- http://encyklopedie.brna.cz (stav k 20. 10. 2017)
- https://www.fdb.cz (stav k 20. 10. 2017).
Reference