HAJN Alva 1938–1991
| Alva HAJN | |
| |
| Datum narození | 3. 7. 1938 |
|---|---|
| Místo narození | Polní Chrčice (u Kolína) |
| Datum úmrtí | 3. 8. 1991 |
| Místo úmrtí | Polní Chrčice (u Kolína) |
| Povolání | Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 99. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/80752 |
HAJN, Alva, * 3. 7. 1938 Polní Chrčice (u Kolína), † 3. 8. 1991 Polní Chrčice (u Kolína), malíř, sochař
Jediný syn rolníka a učitelky. Maturoval 1957 na Střední odborné škole výtvarné v Praze, malbu studoval u V. Kytky a sochařství u D. Livory. Učil na škole v Poděbradech, od 1961 žil v Pardubicích, pracoval v pobočce podniku Výstavnictví a od 1963 v propagaci n. p. Kniha. Stal se členem neoficiální Skupiny mladých. Od 1968 byl členem Svazu českých výtvarných umělců; 1985 se vrátil do rodiště. V šedesátých letech se námětem H. expresivních a geometrizovaných maleb staly autoportréty, portréty, a zejména odvážně pojaté erotické a sexuální motivy, postupně dospěl i k sakrální tematice; v malbách dominovala dramatická kombinace rudé, černé a tmavomodré barvy. V plastice převážily náměty kříže se stylizovaným tělem či hlavou, Golgoty aj.; kříže se postupně transformovaly v bílé vertikály. V sedmdesátých letech (díky přátelství s architektem J. Třeštíkem) H. realizoval několik zakázek pro architekturu. Jeho kresbu tehdy často inspirovaly intimní motivy milenců. V cyklu Žena – krystal se objevila stylizovaná sfinga a pyramidy. Později začal pracovat s netradičními materiály (beton, térový papír, drát, provaz ad.), přestupoval okraj kresby a obrazu, tvořil emaily nebo série sádrových reliéfů. Od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se postupně odkláněl od figurativní malby a posléze malbu zcela opustil. Symbol hlavy a prostorové objekty pokračovaly malovanými objekty z trámů nebo rozsáhlými reliéfy z prken i drátěných sítí. Stojací i závěsné reliéfy vytvářel ze sádrobetonu. Od prostorových instalací (např. zakřivených drátů položených na trávníku a staré radlice zabořené do písku) dospěl k lámaným polystyrenům. Na konci života již ze zdravotních důvodů nemohl pracovat s pevným materiálem ani malovat a pracoval s papírem. Některé struktury vytvářel slepováním černých a bílých pruhů papíru, případně spojováním náhodně pocákaných podkladů doplněných kreslenou linií. Zanechal průkopnické, velmi početné, většinou nesignované a nedatované dílo, které za života minimálně vystavoval. Jeho velká posmrtná výstava (1991) v Praze se stala nečekaným objevem.
Martin Kučera
Literatura
- SČSVU 3, s. 37
- NEČVU 1, s. 239
- P. Ondračka, A. H. Obrazy a kresby, 2006
- Š. Málek – M. Vítková – P. Závodná, A. H. Sochy a objekty, 2014
- M. Vítková – M. Knížák, A. H. Obrazy, 2014
- A. Rezler, A. H. 1938–1991. Obrazy, objekty, kresby, 2014
- A. H. ve fotografiích a vzpomínkách, 2015
- M. Vítková – V. Bouček – K. Křížkovská – J. Valoch, A. H. Práce na papíře, 2015.
Reference