HALLENSTEIN Conrad 1833–1892

Z Biografický slovník českých zemí
Conrad HALLENSTEIN
Datum narození 15. 1. 1833
Místo narození Frankfurt am Main (Německo)
Datum úmrtí 28. 9. 1892
Místo úmrtí Purkersdorf (u Vídně, Rakousko)
Povolání Divadelní interpret nebo herec‎
Významnost C
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 133–134. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/78598

HALLENSTEIN, Conrad (též Konrad, Conrad Adolph), * 15. 1. 1833 Frankfurt am Main (Německo), † 28. 9. 1892 Purkersdorf (u Vídně, Rakousko), herec

Otec Adolf H. byl herec, autor lokálních frašek, později divadelní inspektor a obchodník. Rodiče byli v době H. narození pouze zasnoubeni, vzali se až 1858 a otec syna dodatečně legitimizoval. Přestože se H. měl původně věnovat obchodu, prosadil si herecké vzdělání. Absolvoval hodiny herectví u H. Schneidera a 1852 debutoval na scéně v rodišti v roli Raoula v Schillerově Die Jungfrau von Orleans (Panna orleánská). 1856 byl angažován v Hamburku jako první milovník a hrdina; nadále se vzdělával u D. Töpfera. 1856/57 získal angažmá v  pruském Královci (dnes Kaliningrad) a 1857/58 v Cáchách. V dubnu 1858 přešel do pražského Stavovského divadla, kde debutoval v titulní roli Goethovy truchlohry Egmont. Během dvanáctiletého působení v Praze ztvárnil řadu hrdinských a charakterních rolí (Karl Moor, F. Schiller: Loupežníci; Faust, J. W. Goethe: Faust; Uriel Acosta, K. Gutzkow: Uriel Acosta; Essex, H. Laube: Graf Essex; Othello, W. Shakespeare: Othello; Hamlet, W. Shakespeare: Hamlet; Hell, L. Anzengruber: Der Pfarrer von Kirchfeld) a stal se hlavní oporou činoherního souboru. H. byl herec mohutné, dobře stavěné postavy s hezkým obličejem a světlými vlasy. Disponoval mocným, plně znějícím hlasem a jeho deklamační schopnosti byly považovány za nedostižné. Účastnil se kulturního života; společně s ředitelem Stavovského divadla Franzem Thomé a dalšími divadelníky založil umělecko-recesistický spolek Schlaraffia, v němž vystupoval pod jménem Höllenstein das Tausendguldenkraut. 1860 se oženil se zpěvačkou Katharinou Hasselovou (1837–1905). S pražským publikem se rozloučil 1871 v roli krále Ottokara v Grillparzerově hře König Ottokars Glück und Ende (Sláva a pád krále Otakara), představení se stalo divadelní událostí. V Praze odehrál téměř třináct set představení.

Spolu s manželkou se přestěhoval do Vídně a 1871–90 byl členem vídeňského dvorního divadla (Hof-Burgtheater), v němž už předtím úspěšně hostoval; 1876 byl jmenován dvorním hercem. 1880 podnítil založení vídeňské pobočky Schlaraffie, ve které byl znám jako Ritter Wendelin von Höllenstein. Bezmála dvacet let patřil k nejobsazovanějším hercům dvorního divadla a nadále hostoval na německých scénách v celé monarchii. 1890 během představení Schillerovy hry Wallenstein’s Lager (Valdštejnův tábor) byl stižen ztrátou paměti a krátce nato požádal o uvolnění do důchodu. Při odchodu na odpočinek obdržel rytířský kříž Řádu císaře Františka Josefa. Zbytek života strávil v ústraní v Badenu (u Vídně). Byl pohřben za účasti řady významných osobností, včetně zástupců spolku Schlaraffia, na evangelickém hřbitově ve vídeňském Matzleinsdorfu. Ve 12. vídeňském obvodu nese H. jméno jedna z ulic. Divadelní kariéře se věnovali i synové Ernst (1859–1931), herec, a Adolf (* 1869), divadelní agent.

Berenika Zemanová Urbanová

Literatura

  • Dekamerone vom Burgtheater, Wien–Pest–Leipzig 1880, s. 199–209
  • O. Teuber, Geschichte des Prager Theaters 3, 1888, s. 487, 495, 500, 502, 504, 511, 512, 527
  • Neue Freie Presse 29. 9. a 1. 10. 1892
  • Neuer Theater-Almanach, Berlin 1893, s. 135n. (nekrolog)
  • Eisenberg’s Großes Biographisches Lexikon der Deutschen Bühne im XIX. Jahrhundert, Leipzig 1903, s. 388–389
  • K. Walko, Schlaraffia, 1936, s. 8–9
  • ÖBL 2, s. 161
  • M. v. Alth, Burgtheater 1776–1976. Aufführungen und Besetzungen…, 1–2, Wien 1979 (rejstřík, sv. 2)
  • Czeike 3, s. 34
  • https://de.wikipedia.org (stav k 30. 10. 2016)
  • http://encyklopedie.idu.cz (se soupisem rolí a další literaturou, stav k 24. 10. 2017).

Prameny

  • DÚ, Praha, Kabinet pro studium českého divadla – archiv (IDU): kopie dokumentů ze soukromého rodinného archivu, od pravnučky Elisabeth Magyar-Hallensteinové (rodný list, oddací list, torzo deníku, korespondence, divadelní cedule, výstřižky z novin aj.)
  • NM, Praha – Divadelní oddělení: cedule Stavovského divadla 1858–1862
  • AHMP, Schlaraffia, německý spolek v Praze 1859–1935 (1994), NAD č. 743.

Reference