HAMPL Miloslav 1897–1974

Miloslav HAMPL
Narození	10. 8. 1897
Místo narození	Netolice
Úmrtí	20. 1. 1974
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Matematik‎ Fyzik‎ Pedagog‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 153-154
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/48208

HAMPL, Miloslav, * 10. 8. 1897 Netolice, † 20. 1. 1974 Praha, matematik

Pocházel z rodiny učitele měšťanské školy Rudolfa H. a Marie, roz. Stegbauerové. Bratr Bohuše H. (1899–1975). 1915 maturoval na gymnáziu v Českých Budějovicích, poté studoval do 1920 na české filozofické fakultě v Praze matematiku a fyziku; v posledním ročníku se stal asistentem Františka Nušla na České vysoké škole technické (od 1920 ČVUT). 1922 obhájil disertaci Polarizace hraničních čar totální reflexe (RNDr.). Vedle asistentského úvazku navštěvoval jako externí posluchač přednášky na Vysoké škole strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT; 1930 se tam prací Namáhání polokulové, silnostěnné nádoby hydrostatickým tlakem habilitoval pro obor aplikované matematiky a teoretické mechaniky. Pedagogickou kariéru dočasně přerušil (s vysokými školami však spolupracoval i nadále, vychoval řadu kandidátů věd) a nastoupil do nově založeného matematického oddělení Škodových závodů v Plzni. Pracoval v něm až do 1946, zpočátku jako výzkumný pracovník, později ve funkci vedoucího. Po válce přebudoval tamní matematické oddělení na Teoretický výzkum při Státním výzkumném ústavu pro stavbu strojů. Pod H. vedením se tato instituce stala předním vědeckým pracovištěm zabývajícím se aplikacemi matematiky v  technických vědách. Z průmyslové praxe H. přešel 1964 do Matematického ústavu ČSAV a po dalších dvou letech na Matematicko-fyzikální fakultu UK, kde se zasloužil o vybudování Centra numerické matematiky.

Jeho odborným zaměřením byla matematická teorie pružnosti a pevnosti. Technické problémy řešil pomocí exaktních matematických metod, byl iniciátorem založení fotoelasticimetrického oddělení Škodových závodů, jako člen vědecké rady Výzkumného ústavu matematických strojů a vědecký redaktor Sborníku pro zpracování informací podporoval vývoj a všestranné používání samočinných počítačů. Svou kvalifikaci využíval i ve vědeckém kolegiu matematiky ČSAV, v národním komitétu Mezinárodní unie pro teoretickou a aplikovanou mechaniku, ve vědeckých a redakčních radách aj. Kromě jedné monografie a čtyř desítek původních vědeckých prací je autorem nebo spoluautorem téměř tří set výzkumných zpráv.

Za zásluhy o československý strojírenský výzkum a rozvoj matematických věd získal řadu vysokých poct a uznání: Státní cena za vědu (1955), vědecká hodnost DrSc. (1955), člen korespondent ČSAV (1962), profesor pro obor aplikované matematiky (1963), zasloužilý pracovník Státního výzkumného ústavu pro stavbu strojů (1966), čestný člen Československé společnosti pro mechaniku (1967), medaile ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo (1972) a Čestná oborová medaile Bernarda Bolzana za zásluhy v matematických vědách (1972). Syn Martin H. (* 2. 8. 1940 Praha, † 21. 3. 2022 Praha) byl geograf, profesor UK v Praze.

D: Anuloidové skořepiny a vlnové kompensátory pro potrubí, 1958.

L: ČBS, s. 188; Tomeš 1, s. 409; I. Špaček, Doc. Dr. M. H. pětašedesátníkem, in: Časopis pro pěstování matematiky 87, 1962, s. 499−500; I. Babuška, Prof. dr. M. H., člen kor. ČSAV, sedmdesátníkem, in: Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 12, 1967, s. 381; J. Polášek, Za profesorem M. H., in: tamtéž 20, 1975, s. 51−53; https://web.math.muni.cz/biografie/miloslav_hampl.html (stav k 11. 5. 2017).

P: SOA, Třeboň, Sbírka matrik Jihočeského kraje, řkt. f. ú. Netolice N 1886–1906, fol.189; Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, inv. č. 5, Matrika doktorů UK V, fol. 2119.

Ivo Kraus