HANDLÍŘ Jaroslav 1888–1942

	Jaroslav HANDLÍŘ
Datum narození	20. 11. 1888
Místo narození	Praha
Datum úmrtí	21. 9. 1942
Místo úmrtí	Osvětim (Polsko)
Povolání	Představitel stran nebo hnutí po r. 1848‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 171. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/48554

HANDLÍŘ, Jaroslav, * 20. 11. 1888 Praha, † 21. 9. 1942 Osvětim (Polsko), odborový funkcionář, novinář, účastník 2. odboje

Vyučil se truhlářem. V mládí vstoupil do Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické a začal se angažovat v odborovém hnutí. Pracoval především ve svazu dřevodělníků Odborového sdružení českoslovanského (později československého). Po vypuknutí první světové války narukoval do rakousko-uherské armády a bojoval na východní frontě, kde padl do zajetí. Politicky působil mezi českými a slovenskými zajatci v Rusku, které se snažil získat pro radikálně socialistický program. Pod vlivem říjnové revoluce se přiklonil k bolševikům, v květnu 1918 organizoval (s A. Munou, A. Haisem aj.) v Moskvě založení Českoslovanské komunistické strany na Rusi – sekce Ruské komunistické strany (bolševiků) – a byl zvolen členem jejího ústředního výboru. V březnu 1919 byl delegátem českých komunistů (s poradním hlasem) na zakládajícím kongresu Komunistické internacionály v Moskvě. Po příjezdu do Československa 1919 se z taktických důvodů vrátil do sociální demokracie, stal se stoupencem tzv. marxistické levice a byl činný při vydávání jejího týdeníku Sociální demokrat. 1920–21 se podílel na rozkolu strany a následném založení KSČ. Za účast na neúspěšné generální stávce v prosinci 1920 byl na tři měsíce uvězněn, poté se zúčastnil ustavujícího (květen 1921) a slučovacího (říjen–listopad 1921) sjezdu KSČ. Nově vzniklou stranu reprezentoval v červnu a v červenci 1921 na moskevském III. kongresu Kominterny, kde se stal členem sekretariátu její exekutivy. Na I. řádném sjezdu KSČ v únoru 1923 získal funkci náhradníka výkonného výboru. 1922–29 působil jako sekretář odborového svazu dřevodělníků v rámci komunistického Mezinárodního všeodborového svazu (MVS). V polovině dvacátých let se zařadil k odpůrcům tzv. bolševizace. Pod vlivem vyloučení J. Bubníka z KSČ kritizoval na III. sjezdu strany v září 1925 (společně s B. Hůlou, M. Vaňkem aj.) z „pravicových“ pozic zásahy Kominterny do poměrů v KSČ a s nimi související ústupnost B. Šmerala a K. Kreibicha. Po vnitrostranickém převratu na V. sjezdu KSČ (únor 1929), kde vedoucí pozice uchvátili stalinisté okolo K. Gottwalda, a po následném rozkolu v MVS, jehož vedení (J. Hais) se odmítlo nové partajní garnituře podřídit, byl H., stoupenec Haise, v březnu 1929 pro „likvidátorství“ z KSČ vyloučen a 1930 znovu vstoupil do sociálnědemokratické strany. Zbytky MVS se téhož roku sloučily s Odborovým sdružením československým, v jehož strukturách H. poté pracoval jako vedoucí funkcionář Jednotného svazu dřevodělníků v ČSR a redaktor jeho časopisu Dřevodělník. Zasazoval se o zlepšování pracovních a mzdových podmínek dělnictva.

Po vzniku protektorátu se zapojil do protinacistického odboje. Zajišťoval hmotnou a finanční podporu rodinám zatčených sociálních demokratů, kriticky se vyjadřoval k aktivitám nacisty naoktrojované Národní odborové ústředny zaměstnanecké. V květnu 1941 ho zatklo gestapo při zátahu proti sociálnědemokratickým funkcionářům z řad politiků (A. Hampl, B. Karpíšková, V. Dundr, R. Tayerle aj.) i zástupců odborových a družstevních organizací. Po věznění na Pankráci a v terezínské Malé pevnosti byl v létě 1942 odvlečen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde zahynul.

Zdeněk Doskočil

Literatura

MČE 2, s. 711
PSD 1, s. 223
P. Reiman, Dějiny KSČ, 1931
týž, Ve dvacátých letech. Vzpomínky, 1966, rejstřík
J. Galandauer, Bohumír Šmeral 1914–1941, 1986, rejstřík
B. Lazitch – M. M. Drachkovitch, Biographical Dictionary of the Comintern. New, Revised, and Expanded Edition, Stanford 1986, s. 167–168
J. Rupnik, Dějiny Komunistické strany Československa. Od počátků do převzetí moci, 2002, rejstřík
F. Štverák, Schematismus k dějinám Komunistické strany Československa (1921–1992), 2010, s. 26, 33, 36–37, 374
Nezapomínáme. Portréty vybraných sociálnědemokratických obětí nacismu vybraných k 65. výročí osvobození, 2010 (interní materiál ČSSD)
J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2013, 2013, s. 72.

Reference