HARTAUER Andreas 1839–1915

	Andreas HARTAUER
	;
Datum narození	28. 11. 1839
Místo narození	Stachy (u Prachatic)
Datum úmrtí	18. 1. 1915
Místo úmrtí	St. Pölten (Rakousko)
Povolání	Spisovatel‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 254–253. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/59929

HARTAUER, Andreas, * 28. 11. 1839 Stachy (u Prachatic), † 18. 1. 1915 St. Pölten (Rakousko), sklář, lidový hudebník

H. rodištěm zřejmě byla dnes již zaniklá sklářská osada Stará Huť pod Popelnou horou v katastru obce Stachy. Pocházel z početné rodiny brusiče skla Andrease H., která přišla na Šumavu z Horních Rakous, a Alžběty, roz. Gottermeyerové, dcery skláře a faktora z Antýglu. V době H. dětství se otec často stěhoval za prací, a to nejprve do Zlaté Studny (z. l. u Horské Kvildy) a 1849 do Lenory. H. navštěvoval školu v Horské Kvildě, v Lenoře se vyučil malířem skla. 1854 po otcově smrti Šumavu opustil a vydal se na zkušenou do Janova (dnes Nový Bor), kde se živil jako malíř skla. Jeho zálibou se stala hudba, zpíval, hrál na kytaru i citeru a vedl místní pěvecký sbor Fröhliche Sänger (Veselí pěvci). V severních Čechách se usadil a oženil, profesně se mu tam však příliš nedařilo a v nostalgických vzpomínkách se vracel do rodného kraje. 1870 vtělil touhu po milovaných horách svého dětství do tesklivé básně Tief drin im Böhmerwald (Hluboko v Šumavě), na nápěv štýrské písně Dort ist die Heimat mein od Jakoba Eduarda Schmölzera. Píseň se brzy rozšířila, a to nejen na Šumavě, ale 1902 ji emigranti přivezli až do Spojených států. Dodnes se hraje a zpívá na Šumavě i v zahraničí při setkáních šumavských rodáků. H. však 1883 Čechy kvůli existenčním potížím opustil a odešel do St. Pöltenu v Rakousku, kde si založil vlastní sklářskou dílnu s malírnou a začal obchodovat s porcelánem. Po několika úspěšných letech se H. podnikání přestalo dařit, firma po roce 1900 zanikla a on dožil v ústraní.

Šumavský literát Rudolf Kubitschek napsal rozhlasovou hru Tief drin im Böhmerwald (premiéra 1935), která byla uvedena pražským německým rozhlasem u příležitosti slavnostního odhalení H. památníku v Lenoře 1937; pomník byl poškozen koncem druhé světové války a obnoven roku 2007.

Štěpán Zbytovský, Marie Makariusová

Literatura

ÖBL 2, s. 192 (s další literaturou)
BL 1, s. 540 (s další literaturou) MSA 97, 1989, s. 21–22
M. Schmidt, Am goldenen Steig, München 1895 R. Kubitschek, Tief drin im Böhmerwald. Das Heimatlied der Böhmerwälder, 1931
H. Renner, Die Glasmacherfamilie der H., in: Mein Böhmerwald 9, 1954, 9/10, s. 25–26
F. Pöschko, A. H. zu seinem vierzigsten Todestage, in: tamtéž 10, 1955, 1/2, s. 15–17
J. Pscheidl, Tief drin im Böhmerwald. Erinnerungen und Geschichten, Grafenau 1966
J. A. Mager – P. Fencl, Kde stála kolébka Ondřeje H.?, in: JSH 59, 1990, č. 3, s. 165–167 (se soupisem literatury)
V. Starý, Tam v krásné Šumavě – A. H., in: Česko-bavorské výhledy 1992, č. 7, s. 5
W. Baumann, „Tief drin im Böhmerwald“ das Lied A. H. aus Eleonorenhain. „Hluboko v Šumavě“. Píseň A. H. z Lenory, in: Kulturregion Goldener Steig. Aufsätze zur Ausstellung. Kulturní oblast Zlatá stezka. Příspěvky k výstavě, München 1995, s. 53–60, 157–164
F. Valenta, Tenkrát na Šumavě, 2002, passim
https://de.wikipedia.org (stav k 27. 9. 2018)
https://www.kohoutikriz.org (stav k 27. 9. 2018)
https://www.euro.cz (stav k 27. 9. 2018).

Prameny

SOA, Třeboň, Sbírka matrik, N řkt. f. ú. Stachy 4, 1838–1864, obr. 16.

Reference