HASSINGER Hugo 1877–1952

Z Biografický slovník českých zemí
Hugo HASSINGER
Narození 8. 11. 1877
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 13. 3. 1952
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání Geograf‎
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 279-280
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/139192

HASSINGER, Hugo, * 8. 11. 1877 Vídeň (Rakousko), † 13. 3. 1952 Vídeň (Rakousko), geograf, pedagog

Syn bankovního úředníka Rudolfa H. a Sophie, roz. Roßwinklerové. Po studiích geografie ve Vídni (PhDr. 1902, učitelské zkoušky 1903) působil na středních školách na Moravě (nejdéle v Hranicích), od 1914 byl docentem ve Vídni, 1918–27 přednášel v Basileji, 1927–31 ve Freiburgu im Breisgau, od 1931 znovu ve Vídni; 1950 odešel do penze. 1937–51 byl prezidentem (pak čestným prezidentem) Rakouské geografické společnosti (Österreichische Geographische Gesellschaft). Řídil četné zeměpisné časopisy, mj. Deutsche Rundschau für Geographie (1910–15) či Geographische Jahresberichte aus Österreich (1937–52). Od 1934 byl členem vídeňské akademie věd. 1906 se oženil s Helenou Payrovou, s níž měl dva syny, oba univerzitní profesory. Pohřben je na starém hřbitově ve vídeňském Hütteldorfu; od 1954 nese jeho jméno jedna z ulic ve 21. vídeňském obvodě.

Původně se zabýval geomorfologií (zejména oblastí Alp), později regionální a kulturní geografií (v německém slova smyslu vlastně antropogeografií). Jako jeden z prvních geografů se věnoval prostorovému plánování. Jako žák F. Ratzela (byť nepřímý, ale o to aktivnější) patřil k deterministům. Z textů jasně patrná politická aktivita v duchu německého nacionalismu se negativně odrazila v jejich úrovni. Zabýval se též historickou geografií a kartografií. V dobách rakouského působení s kolegy sestavil Burgenland-Atlas (1941) a Atlas von Niederösterreich (Dolních Rakous, od 1951).

Z moravského období vycházela jeho habilitační práce Die Mährische Pforte und ihre benachbarten Landschaften (Moravská brána a sousedící krajiny, Wien 1914); ta inspirovala vznik geomorfologie na Moravě (reagovali na ni zejména F. Machatschek, V. Dědina či V. J. Novák). Českým geografům vadily H. nacionalistické názory, např. Masarykův slovník naučný ho považuje za „smýšlení protičeského“. To bylo patrné u H. práce Die Tschechoslowakei (Wien 1925), která vyvolala polemiku českých geografů s H.

D: Geomorphologische Studien aus dem inneralpinen Wiener Becken, Wien 1905; Die Mährische Pforte und ihre benachbarten Landschaften, tamtéž 1914; Kunsthistorischer Atlas der k. k. Reichhauptstadt- und Residenzstadt Wien, tamtéž 1916; Die Tschechoslowakei, Wien–Leipzig–München 1925; Das Deutsche Reich, Wien 1926; Geographische Grundlagen der Geschichte, tamtéž 1931; Die Geographie des Menschen (Anthropogeographie), tamtéž 1937; Boden und Lage Wiens, tamtéž 1946; Österreichs Wesen und Schicksal, verwurzelt in seiner geographischen Lage, tamtéž 1948; Österreichs Anteil an der Erforschung der Erde, tamtéž 1949.

L: MSN 3, s. 86; OSND 2/2, s. 1041; J. V. Daneš, Úvod do geomorfologie Slovenska a Karpatské Rusi, in: Věda přírodní 1, 1920, s. 126; J. Král, Zeměpis člověka, 1947 (2. vyd.), s. 11–12; H. Bobek, H. H., in: ÖAW Almanach 1952, s. 277–290; NDB 8, s. 49–50; J. Karásek, Základy obecné geomorfologie, 2001, s. 16; Czeike 3, s. 74 (s další literaturou); J. Miškovský, Regionální identita a regionální diferenciace pobaltských zemí, 2012 (disertační práce, PřF UK, Praha), s. 139.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Martínek