HAUPT Franz Leopold 1796–1851

	Franz Leopold HAUPT
Datum narození	24. 4. 1796
Místo narození	Moravská Radiměř (u Svitav)
Datum úmrtí	23. 9. 1851
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Odborník textilního nebo oděvního průmyslu‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 305–306. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/77262

HAUPT, Franz Leopold (též Leopold Georg), * 24. 4. 1796 Moravská Radiměř (u Svitav), † 23. 9. 1851 Brno, textilní podnikatel

Byl synem obchodníka s plátnem Josefa H. (1763–1816) z rodiny, která se po generace zabývala plátenictvím a barvením načerno. Josef H. se na počátku 19. století přestěhoval do Brna, zbohatl armádními dodávkami ve velkém, 1805 zakoupil měšťanský dům za dvacet osm tisíc rýnských zlatých a 1816 obdržel oprávnění k velkoobchodu s plátnem. Hodnota celého majetku byla odhadována na sedm set tisíc zlatých. Franz Leopold H. (používal i jméno zemřelého bratra Leopold Georg) se vyučil v rodinném podniku, praktikoval ve Vídni a Lvově a už 1813 byl pověřen správou rodinného jmění na Svitavsku. Po smrti otce vykázal dostatečný kapitál, převzal rodinné podnikání, avšak velkoobchodní oprávnění kvůli krátké praxi neobdržel. 1819 provozoval dvě bělidla s apreturou v Radiměři, přízi upravoval v Moravském Berouně a závěrečnou úpravu výrobků prováděl v Brně, kde mj. vlastnil bělidlo a valchu v Zábrdovicích. Zaměstnával přes stovku samostatných tkalců. Udržoval obchodní kontakty s Vídní, Uhrami, Chorvatskem, Tyrolskem a italskými provinciemi habsburské říše. 1820 mu moravsko-slezské gubernium udělilo jednoduché tovární oprávnění. Rodinný velkoobchod podstatně rozšířil po sňatku s Theresií (1807–1828), dcerou koželuha Karla Ignaze Lettmayera, jenž byl ve dvacátých letech 19. století považován za kapitálově nejsilnějšího podnikatele v Brně. Po tchánově úmrtí řídil H. od 1827 spolu s tchyní i jeho koželužnu na tehdejším brněnském předměstí Křenová se sklady v Prešpurku (Bratislava) a Vídni a provozoval také obchod s ruskou juchtou. 1834 se oženil podruhé s Emilií, dcerou Augusta Schölla, výrobce sukna v Zábrdovicích. Díky své profesní zdatnosti i sňatkům s movitými nevěstami se zařadil mezi přední výrobce plátna v habsburské monarchii. 1841, kdy pro něj pracovalo až osm tisíc přadláků, tisíc tkalců a pět set běličů na Svitavsku, Budišovsku a kolem Šternberka, vyprodukoval zboží za sto osmdesát tisíc zlatých. Po desetiletí se věnoval zakázkám pro armádu, specialitou byla výroba lodních plachet pro rakouské námořnictvo. Spoluzaložil první mechanickou přádelnu lnu v Šumperku, avšak centrum firmy zůstalo v Brně, v jehož blízkosti provozoval bělidlo a apretovnu v Obřanech; obchodní sklady udržoval v Benátkách a Veroně. 1845 se účastnil první rakouské průmyslové výstavy ve Vídni a za své výrobky obdržel od císaře Ferdinanda I. velkou zlatou medaili. V březnu 1848 byl brněnskou obcí vyslán jako jeden ze zástupců města na moravský stavovský sněm. 1850 požádal o udělení rakouského rytířského stavu, výsledku nobilitačního řízení se nedožil, zemřel na choleru.

Z prvního manželství pocházel syn Leopold Alexander (1827–1904), ve druhém se narodili dva synové, kteří zemřeli v dětství, a sedm dcer, z nichž Leopoldine (1835–1923) se provdala za prezidenta brněnské OŽK Gustava Adolfa von Schoellera (1830–1912) a její sestry vesměs do šlechtických rodin. Dočasným společníkem H. ve firmě byl jeho bratr Julius Josef H. (1802–1888), který se oženil s Marií Franziskou Leopoldinou Weegerovou ze známého koželužského rodu ze Starého Brna.

Pavel Cibulka

Literatura

Ch. d’Elvert, Zur Cultur-Geschichte Mährens und Oest. Schlesiens 3, 1870, s. 265, 297, 315
A. Steis, Die Familie H.(-Buchenrode), 1793–1861, in: ZGLM 36, 1934, s. 135–142
BL 1, s. 553
Myška 1, s. 160
B. Smutný, Brněnští podnikatelé a jejich podniky, 2012, s. 147–148
Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2020, 2013, s. 191.

Prameny

SOA, Zámrsk, fond Sbírka matrik, M-27, sign. 2361, s. 89 (matrika narození)
MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, sign. 16 914, Brno – Sv. Jakub, s. 10 (matrika úmrtí)
Mittheilungen Jänner 1852, Nr. 4, s. 27 (nekrolog od Ch. d’Elverta).

Reference