HAVRÁNEK Hubert 1887–1970
| Hubert HAVRÁNEK | |
| |
| Datum narození | 29. 7. 1887 |
|---|---|
| Místo narození | Chropyně |
| Datum úmrtí | 11. 2. 1970 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
Právník Spisovatel |
| Významnost | C |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 368–369. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/59494 |
HAVRÁNEK, Hubert, * 29. 7. 1887 Chropyně, † 11. 2. 1970 Praha, právník, spisovatel
Syn Aloise H., kancelářského sluhy v cukrovaru v Chropyni, a Terezie, roz. Píšové, původem ze Slezska. 1900–08 absolvoval arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. Následovalo studium teologie v Olomouci, kde byl jeho spolužákem pozdější arcibiskup Josef Matocha. Po sedmi semestrech odešel 1912 na filozofickou fakultu české univerzity v Praze, avšak téhož roku přestoupil na práva. 1912–14 si na studia vydělával jako vychovatel v Brandýse nad Labem. Za první světové války sloužil na ruské a italské frontě, ve vojenské nemocnici v Olomouci a nakonec jako auskultant u vojenské prokuratury v Moravské Ostravě. 1915 se oženil s Aloisií Binderovou z Mratína (u Kostelce nad Labem), spolu vychovali syna Huberta a dceru Věru. Po válce byl zaměstnán na policejním ředitelství v Praze a 1922–47 jako úředník ministerstva zdravotnictví, kde 1945 dosáhl hodnosti sekčního šéfa. Zabýval se zdravotně-právní judikaturou, péčí o repatrianty a reemigranty a subvencemi pro soukromé zdravotnické školy. 1938 vydal knihu Lékárnictví, obchod s léčivy a jedy.
Od mládí tíhl k literatuře, už v Olomouci se stal členem Družiny literární a umělecké. Prózu a verše psal v katolickém a konzervativním duchu, jak jej poznal v rodině a v regionu Hané. Básnické sbírky publikoval v malých nákladech. K nejzdařilejším dílům se řadí sbírka fejetonů Duše Hané (1930), kde zachytil život rodiště před 1900, a román Za lepším chlebem (1932), v němž líčil starosvětský život a osudy svých známých z Kroměříže, Kojetína a Chropyně. Některé z knih si sám ilustroval. V rukopise zůstaly dívčí román Svérázná křídla, sbírka Stará vize (verše z let 1941–56), básně Ječmínkův hrad, vzpomínky Krásná Itálie, Hanácký klebete a alegorická hra o třech jednáních Světlo.
H. často dopisoval do novin a časopisů, centrálních v Praze (České slovo, Národní politika, Humoristické listy, Venkov) nebo regionálních (Pozorovatel v Kroměříži či Našinec v Olomouci). Podepisoval se pseudonymy a šifrou A. V. Hart, Duchoslav Haverot, Hanek, Dr. H. H. Rád cestoval a fotografoval, 1927–31 přispíval filmovými referáty do Venkova a Lidových listů. Čestný občan v rodišti (1947). Manželka A. Havránková-Binderová otiskovala krátké povídky a básně v Československé ženě a v Lidových listech.
Zdeněk Fišer
Dílo
Bibliografie z let 1924–1939, in: L. Riedl-Německobrodský, Chléb Hané. H. umělecký portrét, 1939. Výběr: básnické sbírky: Pramen, 1934; Písně o matce, 1936; Plameny srdce, 1939; Stříbrná pohádka, 1940; Znělky loretánské, 1941; Růženec, 1941; romány: Děvče z fabriky, 1931; Za lepším chlebem, 1932; Dědictví otců, 1933; Přístav v bouři, 1933; Výstražné znamení, 1936.
Literatura
- LČL 2/1, s. 125–126
- F. H. Žundálek, JUDr. H. H. K 25letému jubileu spisovatelskému, in: Kalendář sv. Vojtěcha na rok 1935, 1934, s. 81–82
- B. Slavík, Hanácké písemnictví, 1940, s. 131–132
- L. Riedl-Německobrodský, Dr. H. H. šedesátníkem, in: Archa 31, 1947, s. 4–5
- týž, Svému slovutnému příteli, panu JUDru H. H., sekčnímu šéfovi ministerstva zdravotnictví, básníku a spisovateli, 1947 (soukromý tisk)
- L. Miller, Šedesátiny odborového předsedy JUDra H. H., in: Časopis českého lékárnictva 7, 1947, č. 19, s. 138
- Osvobozený našinec 29. 7. 1947
- K osmdesátinám, in: Katolické noviny 28. 7. 1967
- Kroměřížská jiskra 27. 7. 1967
- Z. Fišer, Spisovatel H. H., in: Kapitoly z dějin Chropyně 3, 1993, s. 43–62.
Prameny
- LA PNP, Praha, osobní fond (inventář H. H.), 1979
- Archiv Muzea Kroměřížska, fond II, osobní fond H. H.
Reference
