HEERMANN Johann Georg 1645?-1701?
| Johann Georg HEERMANN | |
 | |
| Datum narození | mezi 1645–1646 |
|---|---|
| Místo narození | Weigmannsdorf (/u Freibergu/, Německo) |
| Datum úmrtí | po 1710 |
| Místo úmrtí | Drážďany (Německo) |
| Povolání | Sochař nebo medailér |
| Významnost | C |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 386. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/48619 |
HEERMANN, Johann Georg (též Jan Jiří), * mezi 1645 – 1646 Weigmannsdorf (/u Freibergu/, Německo), † po 1700 Drážďany (Německo), sochař, řezbář, stavitel
Pocházel ze saského venkova. Bratr Zachariáš H. st. byl dědičným mlynářem a jeho synové Paul a Zachariáš ml., tedy H. synovci, se stali rovněž sochaři. H. se pravděpodobně vyučil u Johanna Heinricha Böhmeho st. ve Schneebergu a poté deset let cestoval po Itálii; 1673–78 pobýval v Římě a v Benátkách, kde se setkal s Berniniho žákem Balthasarem Permoserem a také se stavitelem Jeanem Baptistou Matheyem. 1679 se H. vrátil do Drážďan a stal se dvorním sochařem. V Grosser Garten (Velká zahrada) vytvořil čtyři pískovcové sochy Paridova soudu a dvojici maskaronů nad hlavními vchody paláce. Z 1682 pochází jeho Ukřižování ze slonoviny, uložené v drážďanské klenotnici Grünes Gewölbe. 1683 H. předložil městské radě (neuskutečněný) návrh řešení náměstí s mariánským kostelem (Frauenkirche). 1685–87 jako svou první zakázku pro kostel sv. Petra a Pavla ve Zhořelci vyzdobil varhany, které však byly 1691 zničeny při požáru města. Ve Zhořelci se 1693 oženil s Johannou Eleonorou, dcerou notáře a varhaníka Johanna Heigia, s níž měl syna a dceru.
Od osmdesátých let 17. století H. působil spolu se synovcem Pavlem v Čechách ve službách hraběte Václava Vojtěcha ze Šternberka. Spolupracovali na dvouramenném schodišti Trojského zámku v Praze, bohatě vyzdobeném sochami. Na téma gigantomachie, evokující tehdy aktuální téma vítězství křesťanů nad Turky, zhotovili dvojici Titánů podpírající schodiště, další olympské bohy vytesali na pilíře podesty a zábradlí. Do prostoru pod schodištěm umístili figury svržených Titánů zavalených balvany. Dílo mělo předobraz v postavě proroka Daniela v kostele Santa Maria del Popolo v Římě. Pro trojský zámek H. vytvořil ještě hlavní fontánu, reliéfní výzdobu schodiště, koníren a stájí. Na objednávku malostranského purkmistra a rady vyřezal 1689–92 pro kostel sv. Václava ozdobný rám a dvojici andělů (dochovala se dokumentace dokládající vleklý spor zadavatelů s umělcem o finanční ohodnocení).
K nejvýznamnějším H. dílům se řadí architektonicky pojatý hlavní oltář s bohatou figurální výzdobou pro kostel sv. Petra a Pavla ve Zhořelci. 1695–1700 pracoval na čtveřici evangelistů pro oltář v saském Linzi (u Grossenhainu). Je rovněž autorem epitafu Jana Adama Schoniga a jeho choti v Tamselu (dnes Dąbroszyn) u Kostrzyna z konce devadesátých let sedmnáctého století.
Jiří Sehnal
Literatura
- Dlabač 1, sl. 584–585
- NDB 8, s. 197–198 (jako George H.)
- M. Korecký, Jiří a Pavel H., 1948
- Toman 1, s. 311
- F. Löffler, Das alte Dresden, Geschichte seiner Bauten, Dresden 1955, s. 30, 400
- O. J. Blažíček, České barokní sochařství, 1958, s. 91–92
- J. Neumann, Český barok, 1969, rejstřík
- DČVU 2/1, s. 303–305
- NEČVUD, s. 272 (s další literaturou)
- P. Preiss – M. Horyna – P. Zahradník, Zámek Trója u Prahy, 2000, s. 131–265
- M. Horyna – K. Neubert, Zámek Trója u Prahy, stručná historie, 2000, s. 41–49
- E. Schmidt, Paul H. (1673–1732). Meister der Barockskulptur in Böhmen und Sachsen. Neue Aspekte seines Schaffens, München 2005, passim
- J. Sehnal, Život a dílo vrcholně barokních sochařů Heermannů a Süssnerů v 17. až 18. stol. v německém a českém prostředí, 2010 (magisterská diplomová práce, Katolická teologická fakulta UK, Praha)
- Umělecké památky Prahy. Velká Praha 1, D. Prix (ed.), 2017, s. 737–739.
Reference