HEGENBARTH Emanuel 1868–1923
| Emanuel HEGENBARTH | |
| |
| Datum narození | 14. 1. 1868 |
|---|---|
| Místo narození | Česká Kamenice |
| Datum úmrtí | 18. 7. 1923 |
| Místo úmrtí | Drážďany (Německo) |
| Povolání |
Pedagog Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 388. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47078 |
HEGENBARTH, Emanuel, * 14. 1. 1868 Česká Kamenice, † 18. 7. 1923 Drážďany (Německo), malíř, pedagog
Pocházel z rodiny severočeských obchodníků se sklem, Emanuela H. a Anny, roz. Wormové. Známým malířem se později stal také jeho bratranec Josef H. (1884–1962). Základy výtvarného školení získal v rodišti, od 1884 studoval na Akademii výtvarných umění v Mnichově, 1886 studia na otcovo přání přerušil a absolvoval obchodní školu v Lipsku. Vrátil se domů a dva roky byl zaměstnán v rodinné sklárně. 1892 se k malířství vrátil, a to nejprve na Akademii výtvarných umění v Berlíně a poté opět v Mnichově, kde byl žákem speciálky Heinricha von Zügela, malíře zvířat a jednoho ze spoluzakladatelů uměleckého spolku Münchener Secession. S jeho dcerou Annou Emilií (* 1880) se 1902 oženil a měl s ní dvě děti. Od 1901 H. působil ve svobodném povolání jako malíř v Mnichově. 1903 byl povolán na drážďanskou Akademii výtvarných umění, kde se stal profesorem v nově otevřeném ateliéru malby zvířat a kde vyučoval do konce života.
Ovlivněn studiem starých holandských mistrů, se specializoval na kresbu a malbu zvířat. Jeho pastózní malba byla zpočátku poplatná impresionismu, v pozdějších letech se H. přikláněl k expresionismu, na obrazech více dominovala linie a jednodušší kompozice. Převažujícím tématem olejomaleb byli koně, krávy, ale H. zobrazoval také psy, kozy, jelení zvěř či drůbež. V závěru života se příležitostně věnoval také figurální tvorbě a ilustraci knih. Před první světovou válkou se pravidelně účastnil výstav pořádaných Spolkem německých výtvarných umělců v Čechách (Verein deutscher bildender Künstler in Böhmen) v Praze a v Liberci. 1909 H. patřil ke spoluzakladatelům Česko-německého uměleckého svazu (Deutschböhmischer Künstlerbund). Oba spolky zanikly po začátku první světové války. H. obrazy jsou zastoupeny v německých a českých galeriích.
Marie Makariusová
Literatura
- OSND 2/2, s. 1060
- Thieme – Becker 16, s. 243–244
- NDB 8, s. 225–226
- Toman 1, s. 312
- ÖBL 2, s. 237–238
- BL 1, s. 567
- Mitteilungen des Nordböhmischen Excursions-Club 46, 1923, s. 158
- X. Schaffer, Der Maler E. H., in: Stifter-Jahrbuch 7, 1962, s. 257–264
- E. Feilen, E. H. 1868–1923, Recklinghausen 1984
- H. Götz, E. H. (katalog výstavy), tamtéž 1993
- NEČVU 2, s. 901 (heslo Verein deutscher bildender Künstler in Böhmen)
- M. Rumíšková, Deutsch-böhmischer Künstlerbund, jeho výstavy a kritiky, 2009 (bakalářská diplomová práce, FF MU, Brno), passim
- A. Habánová, Metznerbund. Dějiny uměleckého spolku Metznerbund 1920–1945 / Metznerbund. Die Geschichte des Kunstvereins Metznerbund 1920–1945, 2016, rejstřík
- de.wikipedia.org (stav k 20. 6. 2019)
- https://cs.isabart.org/person/52966 (stav k 20. 11. 2019)
- https://kulturportal-west-ost.eu/biographien/hegenbarth-emanuel-2 (stav k 20. 6. 2019).
Prameny
- SOA, Litoměřice, Sbírka matrik, N řkt. f. ú. Česká Kamenice, inv. č. 979, sign. L17/17,1861–1870, fol. 209.
Reference