HEGNER Bohuslav 1892–1971
| Bohuslav HEGNER | |
 | |
| Datum narození | 22. 8. 1892 |
|---|---|
| Místo narození | Plzeň |
| Datum úmrtí | 7. 4. 1971 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | Bánský odborník nebo energetik |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 393. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/140911 |
HEGNER, Bohuslav, * 22. 8. 1892 Plzeň, † 7. 4. 1971 Praha, báňský odborník, politický vězeň
Syn bednáře Antonína H. a Evy, roz. Schleissové. O jeho vzdělání a zaměstnání chybějí přesnější data. Jako báňský inženýr dosáhl postavení vrchního technického rady. 1945 byla uzavřena před veřejností utajovaná smlouva mezi ČSR a SSSR o využívání československých ložisek uranových rud, 1946 vznikl národní podnik Jáchymovské doly. H. byl jako nominant lidové strany jmenován jeho ředitelem. Podnik zpočátku financovali a kontrolovali Sověti, provozně-technické vedení zajišťovali čeští pracovníci. Pro SSSR se v počátečním období vývoje atomové bomby staly dodávky uranového koncentrátu z ČSR významným přínosem. Během H. funkčního období se prováděl intenzivní geologický průzkum na uranové rudy v celém státě, a to často formou radiometrické revize nejrůznějších důlních děl. Vedle rozšíření těžby v Jáchymově byla objevena a těžena ložiska v Horním Slavkově a Příbrami, vyčerpány byly i drobné výskyty v Krkonoších a v žacléřském uhelném revíru.
V únoru 1948 H. ve funkci vystřídal komunista Josef Čmelák. V říjnu 1949 během akce Budování StB zatkla H. a dalších patnáct vedoucích pracovníků Jáchymovských dolů, včetně Čmeláka. Ve vykonstruovaném procesu byl H. 1951 odsouzen za špionáž na doživotí, trest si odpykával v jáchymovském dole Rovnost, od 1953 v Příbrami. 1954 byl případ revidován a tresty většinou prominuty, H. zůstal ve vězení až do 1960; spolu s ostatními odsouzenými se 1968 dočkal rehabilitace.
Pavel Vlašímský
Literatura
- O. Pluskal, Poválečná historie jáchymovského uranu, in: Práce Českého geologického ústavu 9, 1998, s. 39
- F. Lepka, Český uran, 2003, s. 51
- F. Bártík, Tábor Vojna ve světle vzpomínek bývalých vězňů, 2008, s. 15–16.
Prameny
- SOA, Plzeň, sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Plzeň – vnitřní město, sign. Plzeň 070, s. 306
- V. S. Vilinský, Pražský adresář 1937–1938, Všeobecný, obchodní, živnostenský, průmyslový, majitelů domů, 1937, s. 353
- hrob Praha-Olšany, 006-6b-5.