HEISLER Jindřich 1914–1953

	Jindřich HEISLER
	Portrét ; Toyen, Jindřich Heisler a Karel Teige, 1940 ;
Datum narození	1. 9. 1914
Místo narození	Chrast (u Chrudimi)
Datum úmrtí	4. 1. 1953
Místo úmrtí	Paříž (Francie)
Povolání	Spisovatel‎; Fotograf‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 423–424. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47111

HEISLER, Jindřich, * 1. 9. 1914 Chrast (u Chrudimi), † 4. 1. 1953 Paříž (Francie), spisovatel, výtvarník

Pocházel z českožidovské rodiny majitele továrny na léčiva Františka H. (1882–1932) a Vlasty, roz. Vondráčkové. Rodiče trvali na tom, aby se vzdělával v matematice a národním hospodářství a převzal rodinný podnik. Pro špatný prospěch v matematice a geometrii přešel z kvarty reálky na Malé Straně na Střední průmyslovou školu chemickou v Betlémské ulici v Praze. Přednostní zájem o umění a jazyky vedl k jeho vyloučení a H. studium dokončil v Banské Štiavnici na Slovensku. Po maturitě 1935 nastoupil v otcově podniku. Jeho kontakty s pražskou uměleckou avantgardou vyvolávaly neustálé rodinné rozepře. 1936 se s matkou přestěhoval do Prahy a během dvouleté základní vojenské služby navázal přátelství s J. Ortenem, J. Veltruským, K. Teigem, a hlavně s J. Štyrským a Toyen (Marie Čermínová), 1938 vstoupil do Surrealistické skupiny v ČSR. Po německé okupaci se surrealisté museli uchýlit do ilegality. Z důvodů rasové perzekuce se během války H. ukrýval v bytě Toyen, ale také u matky, která nebyla židovského původu, u K. Teigeho ad. Pomáhal mu i malíř F. Tichý. Po osvobození Teige, Toyen a H. obnovili činnost českých surrealistů i za účasti mladší generace a vydali některé z ilegálně rozmnožených publikací, pořádali výstavy a navázali styk s Francií.

V březnu 1947 H. odjel s Toyen do Paříže, aby se podílel na organizaci Mezinárodní výstavy surrealismu a uskutečnil pak i její pražskou reprízu. Na podzim 1947 se oba rozhodli zůstat v Paříži trvale a stali se členy surrealistické skupiny A. Bretona. 1948–49 H. redigoval surrealistickou revue Néon.

Ač H. psal rovněž surrealistickou poezii, větší význam přikládal tzv. realizovaným básním v úzkém propojení s výtvarnou poetikou J. Štyrského a Toyen. Jeho válečné sbírky vyšly ineditně nebo zůstaly v rukopise. První cyklus Přízraky pouště, který do francouzštiny přeložil J. Hořejší (Les Spectres du désert, Paris 1939), je dialogem H. krátkých básní s grafikami Toyen; vyšel knižně, kryt švýcarským nakladatelem. Týmž rokem je datována sbírka Jen poštolky chčí klidně na desatero (též v německé verzi jako: Nur die Turmfalken brunzen ruhig auf die 10 Gebote), vydaná jako soukromý tisk v ilegální Edici surrealismu a ilustrovaná pérovkami Toyen a kolážemi Štyrského, která odkazuje nepřímo na nebezpečí doby. Z přelomu 1939–40 pochází navazující sbírka básní v próze Neznámé cíle s mnoha odkazy na organický svět. Podobně H. koncipoval sbírku básní v próze Daleko za frontou (1940–41), v níž se objevily aktuální varovné civilizační motivy. Naplno H. a Toyen sladili představu realizovaných básní jako souzvučného celku výtvarné koláže a básnického textu ve sbírce Z kasemat spánku (1941). H. tu vytvářel text jako „mentální krajinu“ z vystříhaných novinových písmen, asambláží doplněných drobnými předměty. Básnickou prózu Na jehlách těchto dní (1941) ilustrovaly fotografie J. Štyrského, vyšla legálně 1945. Realizovanými básněmi jsou H. texty a kresby Toyen v cyklu Střelnice (1939–40). Na podobném principu vznikla sociálně apelativní báseň Schovej se, válko! (1944). Básnickým deníkem, v němž se střídají verše, imaginární dopisy a básně v próze, byla sbírka Zase se střídají roční doby z let 1944–46. Jedním z jejích vrcholů je básnický portrét Toyen. H. epilogem se stal sešitek dvou básní Mezinárodní surrealismus (1947) ke stejnojmenné výstavě. Jeho vizuální poezie vznikala v lucidním snění, tj. v bdělém spánku, v němž se stírají rozdíly mezi protiklady života a smrti, spánku a bdění, reality a iracionality. Koncem války přestalo H. stačit verbální vyjádření a obrátil pozornost k výtvarnému znaku.

Inspiroval se kromě Štyrského a Toyen tvorbou Y. Tanguyho, M. Ernsta, Mana Raye a M. Duchampa, o němž napsal studii O ilustraci, která není ilustrací (1946). Z dekalku vyšel při experimentech se zvětšovací čočkou a vymyslel techniku fotografiky (cyklus Z jednoho těsta, 1944). Autorem fotografovaný surrealistický objekt byl dalším H. vynálezem, byly to instalace (např. hrábě na slámě se zapálenými svíčkami v podobě chanukové lampy), objekty-fotografiky, objekty-koláže. Pro knižní ilustraci konstruoval konkrétní objekty (A. Jarry: Nadsamec; D. A. F. de Sade: Filosofie v budoáru). K objektům svého druhu se řadil monumentální Oltář pro Jeanne Sabrenas z Jarryho Dračice (1947). K dokonalosti a novému sdělení dovedl Heartfieldovu techniku fotomontáže. V Paříži propojil básnické slovo s objektem a uskutečnil triptych knih-objektů (pro A. Bretona, B. Péreta, Toyen, 1951–52), zkonstruoval Abecedu (1952), kde byla každá litera komponována z disparátních xylografických obrazů, a provedl několik krátkých filmových montáží. V závěru života míchal a sestřihával ústřižky starých filmů v nový film-kolážový celek. Se Z. Lorencem a O. Wenzlem se podílel na překladech P. Éluarda (1946) a s A. Bretonem a B. Péretem připravili monografii Toyen (1953). V torontském nakladatelství Sixty-Eight Publishers vydala H. dílo V. Linhartová a zařadila do něj i dochované básně mimo sbírky a skici filmových scénářů. H. osudy 2005 přiblížil v životopisném filmu Toyen režisér J. Němec. H. synovcem je filmový dokumentarista a dramaturg Jindřich Toman (* 1944), syn jeho sestry Anny (* 1920).

Martin Kučera

Dílo

J. H. – J. a F. Šmejkal, Z kasemat spánku, K. Srp – J. Toman – Z. Jürgens (eds.), 1999 (s bibliografií); J. H. Surrealism under pressure, 1938–1953, J. Toman – M. S. Witkovsky (eds.), Chicago 2012.

Literatura

SČSVU 3, s. 117–118
NEČVU 1, s. 252–253 (s další literaturou)
LČL 2/1, s. 131–132
Surrealistické východisko 1938–1968, 1969, s. 25–29
J. H. Aniž by nastal viditelný pohyb, V. Linhartová (ed.), Toronto 1977
J. Brabec a kol., Slovník zakázaných autorů 1948–1980, 1991, s. 129–130
M. Vorel, Farmaceutická firma Roberta H. v Chrasti u Chrudimi, in: Chrudimské vlastivědné listy 7, 1998, č. 4, s. 14–15
J. Kučera – J. Zeman a kol., Spisovatelé Chrudimska 1, 1999, s. 102–103
P. Kobetič, Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 66
P. Knot, Báseň-objekt v českém surrealismu, 2010 (bakalářská diplomová práce, FF UP, Olomouc), s. 34–60
M. Vítková, Surrealismus pod tlakem. K 100. výročí narození J. H., in: Chrudimské vlastivědné listy 23, 2014, č. 5, s. 13–16
https://cs.isabart.org/person/17976 (se soupisem výstav a další literaturou, stav k 20. 11. 2019)
http://www.slovnikceskeliteratury.cz (s bibliografií a literaturou
stav k 9. 4. 2019)
cs.wikipedia.org (stav k 9. 4. 2019).

Reference