HEJNA Antonín 1920–1986

Antonín HEJNA
Narození	20. 11. 1920
Místo narození	Úpice
Úmrtí	26. 7. 1986
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Archeolog‎ Historik‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 430-431
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/58745

HEJNA, Antonín, * 20. 11. 1920 Úpice, † 26. 7. 1986 Praha, archeolog

Od 1931 navštěvoval arcibiskupské klasické gymnázium v Praze-Bubenči, maturoval 1940, poté kvůli uzavření vysokých škol pracoval manuálně a absolvoval večerní dramatickou školu; teprve 1945–50 mohl studovat na pedagogické větvi Filozofické fakulty UK v Praze latinu a češtinu (PhDr. 1952). Setkání s odborníky H. už za studií přivedlo ke klasické archeologii a dějinám umění, později k archeologické terénní praxi. Po škole pracoval pro Národní kulturní komisi na průzkumech a soupisech památek, 1952 přešel do Státního archeologického ústavu (od 1953 Archeologického ústavu ČSAV) v Praze, kde se posléze stal vedoucím vědeckým pracovníkem (CSc. 1962) a kde působil do 1983.

H. patří k tvůrcům české archeologie středověku, která v době jeho příchodu do ústavu neexistovala. Zabýval se studiem feudálních sídel, zejména hradů, které jako jeden z prvních odborně zkoumal: Bolkov (1958); Dívčí Kámen (1962); Příběnice, Zvíkov a Strakonice (1975–76); Bradlo (1966–67 /s V. Wolfem/), Týnec nad Sázavou (1969–73); Velešín (1974–75); zejména však 1972–82 prováděl terénní výzkum Vizmburka (u Havlovic). Zkoumal i tvrze a dvorce (Zvírotice, 1953; Trocnov, 1955; Chvojen, 1966–70), městská jádra (Cheb, 1962–64; později Tábor) a církevní architekturu (klášter Praha-Břevnov, 1952–53; Teplice, 1954–57; rotunda sv. Jiří na Řípu, 1966; Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie, 1970–71), středověké vesnice (Krašovice, 1957–61), sklářské hutě (Sklenařice, 1956–59) či penězokazeckou mincovnu v jeskyních u Koněprus (1954–56). Od šedesátých let se zaměřoval i na teorii, věnoval se období přechodu od raně středověkých hradisek k městům, počátkům panských sídel a románské architektuře. Jako externí učitel přednášel v Praze na postgraduálních kurzech ČVUT a v sedmdesátých letech na Filozofické fakultě UK.

D: Archeologický výzkum v Příběnicích, in: ČNM 123, 1954, s. 157–162; Ke stavební minulosti břevnovského kláštera, in: PA 47, 1956, s. 151–170; Příspěvek k otázce původu a významu kruhového blatného hrádku v Čechách, in: tamtéž 48, 1957, s. 218–237; Trocnovské dvorce, in: ČNM 126, 1957, s. 35–48; Penězokazecká dílna v jeskyni „Mincovna“ na Zlatém koni u Koněprus (s P. Radoměrským), in: PA 49, 1958, s. 513–558; Příspěvek k poznání nejstarších panských sídel v Čechách, in: Vznik a počátky Slovanů 2, 1958, s. 287–303; K otázce západoslovanských obytných stavení a sídlišť v období raného feudalismu, in: tamtéž 3, 1960, s. 229–254; Bazilika v Teplicích, in: Umění 8, 1960, s. 217–238; České tvrze, 1961; Slovanská hradiště a počátky měst v Čechách, in: PA 52, 1961, s. 563–572; Středověká stanice říční plavby v Červené nad Vltavou, in: AR 14, 1962, s. 501–510; Tábor, 1964, 1970; Krašovice – příspěvek k výzkumu středověké vesnice v Čechách, in: PA 55, 1964, s. 178–221; Slovanské hradiště v Chebu, 1965; K situační a stavební formaci feudálního sídla v Evropě, in: PA 56, 1965, s. 513–583; Středověká vesnická keramika v Čechách, in: Sborník NM A, 20, 1966, č. 5; Archeologický výzkum a počátky sídlištního vývoje Chebu a Chebska, in: PA 58, 1967, s. 169–271; 62, 1971, s. 488–550; Slohová kriteria v datování české středověké keramiky, in: ČNM 136, 1967, s. 177–184; K metodice studia počátků knížecích a velmožských sídel v Čechách, in: AR 21, 1969, s. 535–546; Zu den Anfängen der Fürsten- und Herrensitze im westslawischen Raum, in: Vznik a počátky Slovanů 7, 1972, s. 49–76; K počátkům opevněných středověkých sídel, in: VVM 25, 1973, s. 240–251; Bradlo u Hostinného nad Labem, in: PA 65, 1974, s. 365–418; Trocnov a jeho archeologický výzkum, in: JSH 43, 1974, zvl. č., s. 1–10, 87–88; Venkovská opevněná sídla 10.–13. století v Čechách, in: AR 28, 1976, s. 279–290; Založení a stavební vývoj kostela P. Marie v Mostě, in: PA 68, 1977, s. 433–470; Opevněná venkovská sídla doby přemyslovské v Čechách, in: Archaeologia historica 2, 1977, s. 69–79; Vizmburk, 1978; Tvrz ve Volyni, 1979; Týnec nad Sázavou – příspěvek ke slovanskému osídlení dolního Posázaví, in: Slované 6.–10. století, 1980, s. 95–100; Výsledek archeologického výzkumu hradů pozdní doby přemyslovské v severovýchodních Čechách, in: Archaeologia historica 6, 1981, s. 19–32; Vývoj osídlení v dolním Posázaví a na Benešovsku v době přemyslovské, in: tamtéž 7, 1982, s. 185–195; Výzkum hradu Vizmburku – příspěvek ke studiu hradní architektury 13. století, in: Umění 13. století v českých zemích, 1983, s. 173–195; Příspěvek ke studiu malých opevněných sídel doby přemyslovské v Čechách, in: PA 74, 1983, s. 366–436.

L: Z. Smetánka – J. Rataj, A. H. – 60 let, in: AR 32, 1980, s. 561–568 (s bibliografií); Z. Smetánka – J. Brychová, PhDr. A. H., CSc., in: tamtéž 39, 1987, s. 225–228 (s bibliografií); J. Brychová – T. Durdík, A. H., in: Ročenka Klubu A. Sedláčka 1987, s. 4–16; V. Wolf, Za PhDr. A. H., CSc. (1920–1986), in: Vlastivědný sborník Krkonoše–Podkrkonoší 8, 1989, s. 277–283 (s bibliografií); T. Durdík, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, 1999, s. 154–155 (foto); P. Jansa, A. H. (1920–1986), archeolog, in: Historiografie Trutnovska, V. Wolf (ed.), 2008; Sklenář, s. 213–214; Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 400–401 (s dalším dílem a literaturou).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Karel Sklenář