HELCELET Ctibor 1844–1904

	Ctibor HELCELET
	;
Datum narození	27. 4. 1844
Místo narození	Olomouc
Datum úmrtí	17. 10. 1904
Místo úmrtí	Vyškov
Povolání	Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ‎; Právník‎; Politický publicista‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 440–441. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47134

HELCELET, Ctibor, * 27. 4. 1844 Olomouc, † 17. 10. 1904 Vyškov, advokát, politik

Syn Jana H. (1812–1876). Navštěvoval gymnázium v Brně a poslední dva ročníky absolvoval v švýcarském Porrentruy, odkud přišel jeho dědeček na Moravu. Od 1862 studoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, bydlel tehdy v rodině otcova přítele Ignáce Jana Hanuše. Spřátelil se s Miroslavem Tyršem a vykonával funkci cvičitele Sokola pražského. 1866 odjel do Krakova, kde 1867 obhájil doktorát práv. Působil rok jako auskultant u krajského soudu v Těšíně, než přijal místo koncipienta v Pražákově advokátní kanceláři v Brně, od podzimu 1874 si otevřel vlastní advokátní kancelář ve Vyškově. V Brně pokračoval v organizační činnosti v Sokole, 1868–75 byl náčelníkem obnovené sokolské jednoty. Pracoval jako jednatel ženského vzdělávacího spolku Vesna. Po odchodu do Vyškova zaujal i v tamější sokolské jednotě 1874 funkce místostarosty a místonáčelníka. Spoluzakládal moravskou sokolskou župu 1872, v níž byl v 1885–91 starostou. Ve Vyškově působil v čtenářském spolku Haná, okresní hospodářské jednotě a v místních školských spolcích. 1877 dokázal za pomoci švagra Josefa Fanderlika zvrátit nálezem říšského soudu rozhodnutí okresního hejtmanství o zrušení spolku Haná kvůli zpěvu písně Hej, Slované!. Obrodil českou národní stranu ve městě a od 1884 zasedal v obecním zastupitelstvu. 1885 se zasloužil o postavení českého spolkového a spořitelního domu, vyzdvihl první kontribučenskou záložnu mezi přední české finanční instituce na Moravě, byl zvolen do předsednictva Městské spořitelny ve Vyškově a Ústřední banky českých spořitelen. Díky H. vlivu byla ve Vyškově 1883 zřízena česká obecná škola, později též měšťanská, hospodářská a gymnázium. 1901–04 zastával funkci viceprezidenta Moravské advokátní komory.

Politicky H. působil v Národní straně na Moravě, v níž byl zakotven rovněž příbuzenskými a profesními vztahy k rodině Aloise a Otakara Pražákových či Josefa Fanderlika. V Brně spoluorganizoval tábory lidu na Bílé hoře (1869, 1871) a dokázal ovládnutím Politického spolku pacifikovat jeho mladočeský proud. 1878–96 byl zemským poslancem za Vyškovsko a 1891–97 zasedal i v poslanecké sněmovně říšské rady za kurii venkovských obcí Brněnska a Vyškovska. V devadesátých letech se zařadil ke konzervativnímu křídlu strany, stal se členem Katolicko-politické jednoty ve Vyškově a 1896 jako jeden ze tří moravských poslanců nevstoupil do mladočeského poslaneckého klubu, a tak kvůli svému konzervatismu ztrácel pozice. Ještě v obecních volbách 1899 prosadil ve Vyškově kompromis s místními Němci, který umožnil ovládnutí obecního výboru Čechy. Byl oceněn čestným občanstvím Kyjova, Uherského Hradiště a dalších obcí. H. dopisoval do brněnských listů Moravská orlice a Beobachter a do pražských novin Hlas národa a Politik, 1882 se podílel na založení Vyškovských novin.

Oženil se 1875 v Brně s Louisou (1855–1932), dcerou bohatého brněnského měšťana a pivovarníka Filipa Olivy; v manželství se narodilo deset dětí, mj.: Mojmír (1879–1959), Vojtěch (1880–1948), zvěrolékař, Ivan (1881–1918), právník, Václav (1883–1962), Věra, provd. Indráková (* 1886).

Pavel Cibulka

Dílo

Památník vydaný na oslavu dvacetiletého trvání tělocvičné jednoty Sokola pražského, 1883, s. 239–241, 266–267, 279–282 (vzpomínky); Bitva u Slavkova dne 2. prosince 1805, J. Gregor – M. Bukvář (eds.), 1936.

Literatura

nekrology, in: Moravská orlice 19. 10. 1904
Lidové noviny 19. 10. 1904
Našinec 19. 10. 1904
Osvěta. Listy pro rozhled v umění, vědě a politice 34, 1904, s. 1104
Heller 1, 1885, s. 23–24
OSN 11, s. 47
MSN 3, s. 123
AČP, s. 40
J. Soušek, Jan H., 1937
V. Zapletal – F. Kožík, Dějiny Sokola Brno 1, 1862–1887, 1948, passim
J. Kupka, Korespondence dr. C. H. ve vyškovském muzeu, in: Zprávy vyškovského muzea 1966, č. 65
Sto let Sokola Vyškov, 1870–1970, 1970, s. 9–11
J. Kupka, JUDr. C. H. ve Vyškově 1874–1904, in: VVM 27, 1975, s. 90–91
J. L. Bílý, MUDr. J. Helcelet (1812–1876), in: Genealogické a heraldické informace, 1983, s. 230–233
týž, Heraldika Brunensis 1. Znaky výrazných brněnských osobností 11. PhMr. M. H. (1879 až 1959), in: tamtéž 1985, s. 255–267
J. Malíř, Generálové bez vojska. Národní strana na Moravě v letech 1890–1914, in: SPFFBU 43, 1996, s. 95–113
M. Rája, JUDr. C. H. (1844–1904) – významný moravský politik, český vlastenec a buditel národního života ve Vyškově, in: VVM 57, 2005, s. 191–193
týž, JUDr. C. H. – moravský advokát a politik 19. století, in: Z minulosti advokacie. Sborník příspěvků z 1. konference o dějinách advokacie konané dne 11. 11. 2004 v Praze, S. Balík ml. – J. Machová (eds.), 2005, s. 67–72
J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918, 2012, s. 244–247 (se soupisem literatury a pramenů)
M. Rája, V čele občanských elit. Advokáti a společnost na Moravě v letech 1869–1914, 2015, s. 274–290
https://encyklopedie.brna.cz (stav k 15. 12. 2019)
https://cs.wikipedia.org (stav k 15. 12. 2019).

Prameny

MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 13 273, matrika nar. Vyškov-město
Archiv města Brna, osobní fond C. H.
Muzeum Vyškovska ve Vyškově, osobní fond C. H.
J. Helcelet, Dopisy otce synovi, M. Helcelet (ed.), 1932
Dopisy dr. Miroslava Tyrše C. H., 1940.

Reference