HELD Ignác František 1764–1816

	Ignác František HELD
Datum narození	8. 12. 1764
Místo narození	Třebechovice pod Orebem
Datum úmrtí	?1816
Místo úmrtí	Brest (dnes Bělorusko)
Povolání	Hudební skladatel‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 443–444. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47137

HELD, Ignác František (též Gel’d, Chel’d, Jeld, Ignatij Francevič), * 8. 12. 1764 Třebechovice pod Orebem, † 1816 Brest (dnes Bělorusko), hudební skladatel, zpěvák, kytarista, pedagog

Pocházel z početné rodiny třebechovického městského chirurga Františka H. a jeho manželky Magdaleny, roz. Černé. Bratr Jana Theobalda H. (1770–1851). Talentovaný chlapec si v rodišti osvojil základy hudby, později se stal altistou v kostele Matky Boží před Týnem v Praze. Humanitní studia absolvoval v Hradci Králové, současně se věnoval hře na dechové a strunné nástroje. 1781 mu zemřel otec, na jehož přání se devatenáctiletý H. vydal hledat uplatnění ve světě. Od 1783 žil nejprve u známého krajana v Polsku, kde mu hudební vzdělání, znalost cizích jazyků a příjemné vystupování usnadnily rychlý společenský vzestup. Stejně příznivě byl později přijat v Petrohradu a v Moskvě. V době pobytu v Rusku se účastnil rusko-turecké války (1787–90) v regimentu knížete G. A. Potěmkina. Po smrti knížete 1791 vstoupil do polské armády, po jejíž porážce upadl do ruského zajetí, z něhož ho 1796 propustil car Pavel.

Od 1800 H. žil v Moskvě a věnoval se již jen hudbě. Jeho interpretační i kompoziční umění mu v Moskvě otevřelo cestu do vyšších kruhů ruské společnosti, v níž působil jako učitel. V ruských nakladatelstvích tiskl zejména písně, sbory, sonáty pro klavír či salonní skladby, od 1814 vycházely v jeho vlastním vydavatelství v Petrohradě spolu s časopisem věnovaným problematice kytarové hry. Z H. kompozic se největšího ocenění dočkaly polonézy pro klavír, které oplývaly líbivou národní melodikou, oblíbenou zejména v salonním muzicírování. Stylově jsou H. skladby ovlivněny vídeňským klasicismem. Zkomponoval též tři německé písně na Goethovy texty, klavírní sonáty a sbory. H. hlavní zájem patřil hře na kytaru, k výuce na tento nástroj sestavil i učebnice. V Rusku se jeho zásluhou kytara stala oblíbeným nástrojem a H. je tam považován za zakladatele kytarové hry, zejména metodiky vyučování. Hrál také na sedmistrunnou kytaru; 1798 poprvé vyšla jeho později opakovaně vydávaná škola pro samouky. Vedle hudby však hledal také jistější finanční zajištění. Díky přímluvě velkoknížete Konstantina Pavloviče získal místo přístavního inspektora v Pärnu (dnes Estonsko) a 1808 byl jmenován carským radou v Petrohradu. Svůj život ukončil dobrovolným odchodem ze světa. Zanechal po sobě vdovu Beatu a syna Valeriana.

Zuzana Petrášková

Dílo

výběr: 3 polonaises pour le clavecin ou piano-forte 1, Moskva 1798; Six polonoises pour le piano-forte… oeuv. 27 [St. Petersburg]; Trois polonoises, menuet, quadrille, deux eccossaises, angloise, et valce à la mazourek pour le forte-piano, [tamtéž]; Polonez v russkom stile s tremja anglezami, Moskva 1801. Učebnice: Méthode facile pour apprendre à pincer la guitarre à sept cordes sans maître, St. Peterburg 1798; Vervollkommnete Schule für die 6saitige Gitarre, [1800].

Literatura

Dlabač 1, sl. 599–602
Wurzbach 8, s. 242–246
OSN 11, s. 47
Pazdírek, s. 379
HS 1, s. 416
Hudební revue 5, 1912, č. 7, s. 310
Hudební zpravodaj 4, 1935, č. 10, s. 9
LDM 1, sl. 941–944
Dizionario della Musica e dei Musicisti 3, 1986, s. 542
J. Květ, Jan Theobald H. Dopisy bratrovi a jiným, 1939
B. L. Vol’man, Gitara v Rossii, Leningrad 1961, s. 13–17
J. Powroźniak, Die Gitarre in Russland, in: Gitarre & Laute 1, 1979, s. 18–24
týž, Gitarren-Lexikon, Berlin 1987, s. 98, 182
A. Baumgartner, Propyläen Welt der Musik. Die Komponisten 3, Berlin 1989, s. 60
Jan Theobald H., Fakta a poznámky k mému budoucímu nekrologu I. Vzpomínky pražského lékaře na léta 1770–1779, J. Květ – D. Tinková (eds.), 2017, rejstřík. P: soupisy RISM A/I, A/II (Répertoire International des Sources Musicales)
http://www.rism.info/
NK ČR, Praha, Souborný hudební katalog (SHK).

Reference