HELL Gustav 1843–1921

Z Biografický slovník českých zemí
Gustav HELL
Narození 4. 7. 1843
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 12. 12. 1921
Místo úmrtí Opava
Povolání Farmakolog nebo farmaceut‎
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 449-450
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47149

HELL, Gustav, * 4. 7. 1843 Vídeň (Rakousko), † 12. 12. 1921 Opava, farmaceut, podnikatel

Syn vrchního účetního rady ministerstva vnitra Franze H. a Anny, roz. Zeinitzerové. Odmaturoval na gymnáziu ve Vídni a pracoval jako lékárenský aspirant v Dolním Rakousku a Štýrsku. Poté vystudoval farmacii na vídeňské univerzitě (PhMr. 1864, PharmDr. 1870). Několik let pracoval v lékárně U Červeného raka ve Vídni. Během studií poznal Ernsta Ludwiga, později světově uznávaného odborníka na analytickou a organickou chemii, a Aloise Hellmanna, budoucího švagra a blízkého spolupracovníka. Oba pocházeli z rakouského Slezska. H. s A. Hellmannem založil 1868 odborný časopis Pharmazeutische Post, ve stejném roce se stal jednatelem Spolku asistentů ve Vídni. Na doporučení E. Ludwiga přijal 1869 místo provizora v lékárně U Bílého anděla v Opavě, které se uvolnilo po smrti lékárníka Adolfa Hanckeho. 1873 stál H. s Hellmannem a Petrem Stolzissim u zrodu Rakouské farmaceutické společnosti (Österreichische Pharmazeutische Gesellschaft).

H. zásadně přebudoval opavskou lékárnu U Bílého anděla. První slezskou sodovkárnu, která při ní fungovala, dovedl k mimořádně prosperitě. 1875 získal, opět s Hellmannem, licenci na výrobu dehtových preparátů a mýdel. 1882 koupil mlýn Hranečník mezi Opavou a Komárovem (Opava) a přesunul tam farmaceutickou výrobu. 1883 přijal Hellmanna za společníka, čímž vznikla firma Gustav Hell et Co. se sídlem v Opavě a pobočkou ve Vídni. H. řídil firmu sám. Na První mezinárodní farmaceutické výstavě (1883 ve Vídni) obdržela nejvyšší vyznamenání. Výrobní program byl brzy rozšířen o produkci medicinálního mýdla a medicinálních oplatků v bývalé Fasserově továrně ve Vídni, kterou H. odkoupil a jejímž vedením pověřil svého bratra Karla. 1885 koupil Glassnerův závod v Komárově (Opava), kam přesunul většinu aktivit, současně zahájil výrobu čistých chemikálií a náplastí. Od 1887 disponoval koncesí na velkoobchod s drogami a kosmetickými výrobky, díky tomu mohl prodávat i zboží cizí provenience. Společnost zaznamenala největší rozkvět po 1892, kdy v důsledku chřipkové epidemie nastala ohromná poptávka po jejích produktech. 1896 komárovská továrna vyhořela, byla však rychle obnovena a modernizována. 1898 začala vyrábět ichtamol (směs látek z živičných břidlic, která se uplatňuje v kožním lékařství).

Firma se transformovala 1903 ve veřejnou obchodní společnost. Tehdy zaměstnávala dvě stě třicet lidí a měla obchodní zastoupení v Berlíně, Hamburku, Miláně, Alexandrii, Chicagu, Melbourne a Ósace. Otevřela nové filiálky v Olomouci, Kravařích (u Opavy), Ratiboři a Nise (dnes obě v Polsku). Mezi její produkty patřil octan vápenatý, metylalkohol, terpentýn, vinný kámen, antikorozní prostředek Chronol aj. Do vedení podniku byli zapojeni H. synové a bratři. 1919 se vídeňská filiálka osamostatnila a vstoupila do akciové společnosti Chemosan. 1925 byla znovu spojena s Gustav Hell et Co. do společnosti Chemosan-Hellco. V průběhu bojů o Opavu v dubnu 1945 byla továrna silně poškozena. Znárodněná firma se stala 1946 pod názvem Hellco součástí Spojených farmaceutických závodů (SFZ, později SPOFA, n. p.), 1952 přijala jméno Galena. Zhotovovala především léčivé přípravky z bylin (kapky, sirupy, emulze a suspenze). Od 1959 vyráběla sladkokyselý sirup Kofo sloužící jako základ pro přípravu nealkoholického nápoje Kofola, uvedeného na trh 1960. V devadesátých letech došlo k postupné privatizaci Galeny. Většinový podíl získal 2001 americký farmaceutický koncern IVAX, od 2005 je majitelem farmaceutických závodů v Opavě-Komárově izraelský výrobce léčiv TEVA.

H. působil ve slezských farmaceutických společnostech. 1889 až 1911 byl představeným okresní nemocenské pojišťovny v Opavě. Za zásluhy o rozvoj rakouského farmaceutického průmyslu mu byl udělen 1898 Řád Františka Josefa III. třídy. 1873 se oženil s Růženou, roz. Urbanovou (1849–1897), dcerou gymnazijního profesora a kustoda přírodovědných sbírek Gymnazijního muzea v Opavě Emanuela Urbana (* 4. 11. 1821 Příbor, † 22. 4. 1901 Opava). Ze svazku se narodili synové Adolf Gustav (* 1876), Karel Emanuel (* 1878) a Gustav (* 1891), dále dcery Anna (* 1880) a Berta (* 1884). Manželka Růžena se stala univerzální dědičkou lékárny U Bílého anděla, neboť majitel A. Hancke zemřel bezdětný. H. sestra Emilie se provdala za A. Hellmanna.

L: ÖBL 2, s. 258; BL 1, s. 587; GIÖ 5, s. 457; Myška 1, s. 163–164 (s literaturou); Deutsche Apotheker-Biographie, Bd. 1, W. H. Hein – H. D. Schwarz (eds.), Stuttgart 1975, s. 257; R. Grof, Zrod farmaceutického závodu Galena, in: Sborník příspěvků k dějinám farmacie Severomoravského kraje, 1976, s. 33–41 (s další literaturou); H. Richtarová, G. H., in: Sborník přednášek z dějin farmacie, 2010, s. 22–25; https://www.opava-city.cz/cs/hell-gustav (stav k 24. 10. 2019); cs.wikipedia.org (stav k 24. 10. 2019).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vojtěch Szajkó