HELMHACKER Rudolf Václav 1840–1915

Rudolf Václav HELMHACKER
Narození	15. 11. 1840
Místo narození	Rokycany
Úmrtí	24. 5. 1915
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Paleontolog‎ Geolog‎ Bánský odborník nebo energetik‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 470
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47221

HELMHACKER, Rudolf Václav, * 15. 11. 1840 Rokycany, † 24. 5. 1915 Praha, geolog, báňský odborník, pedagog

Pocházel z rodiny obuvníka. Po absolvování české reálky v Praze studoval 1857–60 na pražské technice, zároveň na univerzitě poslouchal přednášky z mineralogie A. E. Reusse. Jeden rok se věnoval mechanice a chemické technologii na technice ve Vídni, vzdělání si 1863 doplnil o báňské obory na učilišti v Příbrami. Praktikoval ve státních rudných dolech na Příbramsku, koncem 1863 získal místo ve Zbýšově v rosicko- -oslavanském revíru v černouhelném dole Láska boží, 1869 přešel k Pražské železářské společnosti do dolů v Nučicích a na Kladně, 1871 na místo závodního k Vítkovickému těžařstvu v černouhelném Dole Hlubina v Moravské Ostravě. Neúspěšně se pokusil o habilitaci na pražské české technice, 1872 však získal místo docenta mineralogie, geologie a paleontologie na Báňské akademii ve štýrském Leobenu, kde byl 1874 jmenován mimořádným a 1875 řádným profesorem. Školu musel 1881 opustit kvůli dnes neznámému etickému prohřešku (podvod a ztráta důvěry). Poté se živil jako soukromý expert, 1883 uzavřel smlouvu s ruskou firmou B. J. Astašev & Co., působící na Altaji. Zabýval se problémy tamního rýžování zlata z rozsypů. Vyhledával ložiska zlata i v jiných částech Ruska, např. v Berezovském na Urale; v Rusku si získal renomé. 1891 se vrátil do Prahy, nadále však byl zván jako expert do zahraničí, mj. do Srbska.

Jako badatel se v místech svého působení zabýval mineralogií a regionální geologií, např. rosicko-oslavanského revíru (1866, s geologickou mapou 1 : 48 000) a ostravsko-karvinského revíru (1873). Pro Komitét pro přírodovědecký výzkum Čech prováděli 1868–77 s J. Krejčím geologické mapování, 1885 vydali Geologickou mapu okolí pražského (1 : 86 400) a 1891 Geologickou mapu Železných hor a krajin okolních etc. (1 : 70 000) s českými a německými textovými vysvětlivkami. H. zřejmě prováděl terénní práce, stárnoucí Krejčí díla redigoval a doplnil poznámkami. H. 1871 zpracoval geologii okolí Benešova (s geologickou mapou 1 : 28 800; tiskem 1877) a s J. Válou ordovické železné rudy mezi Prahou a Berounem (1877). Ve studiích o křemenných porfyrech a dioritech z okolí Prahy uplatnil tehdy novou metodu mikroskopické petrografie. 1873–78 popsal žilná ložiska zlata a rud antimonu u Milešova a Krásné Hory nad Vltavou, kyzu v Železných horách u Lukavice, rud olova u Kšice (u Stříbra) a Chříče (u Rakovníka), historické báňské práce (stařiny) v okolí Přibyslavi a Havlíčkova Brodu. Od devadesátých let publikoval poznatky o ruských ložiskách a těžbě zlata, platiny a uhlí, o solných jezerech západní Sibiře a důlním průmyslu Srbska. Psal články s hornickou a hutnickou tematikou. Kromě Archivu pro přírodovědecký výzkum Čech a Živy je otiskovala německojazyčná periodika ve Vídni, Essenu nebo Freibergu.

Začátkem první světové války s manželkou cestovali po Francii, jako občané nepřátelského státu byli internováni v zajateckém táboře v Trouville-sur-Mer v Normandii. Jejich návrat do Prahy zprostředkoval švýcarský Červený kříž počátkem 1915, krátce před H. smrtí. Je pohřben na Vinohradském hřbitově v Praze.

D: Seznam nerostů příbramských, in: Živa 12, 1864, s. 180–189; Übersicht der geognostischen Verhältnisse der Rossitz-Oslavaner Steinkohlenformation, in: Jahrbuch der Geologischen Reichsanstalt (Wien) 16, 1866, s. 447–461; Vergleichende Versuche über die Sprengwirkung des Dynamits gegenüber jener des gewöhnlichen Sprengpulvers beim Streckenbetriebe, 1872; Die Bleibergbau Kšice bei Mies in Böhmen, in: BHJb 21, 1873, s. 274–288; Der Antimon-Bergbau Milešov bei Krásná Hora in Böhmen, in: tamtéž 22, 1874, s. 340–373; Über einige Quarzporphyre und Diorite aus dem Silur von Böhmen, in: Tschermak’s mineralogische und petrographische Mittheilungen (Wien) 5, 1877, s. 179–204; Zeměznalecký popis části krajiny mezi Benešovem a Sázavou, in: Archiv pro přírodovědecké prozkoumání Čech 2, 1877, č. 1, s. 341–377; Rudy železné v krajině mezi Prahou a Berounem, in: tamtéž, č. 2, s. 85–338 (s J. Válou); Das Vorkommen der Goldgänge in Amader County, Californien, vergleichen mit Eule in Böhmen, in: Berg- u. hüttenmännische Zeitung (Freiberg) 57, 1897, s. 380–382.

L: OSN 28, s. 556; MSN 3, 1927, s. 131; Vývoj české přírodovědy, L. Viniklář (ed.), 1931, passim; R. Kettner, R. V. H., in: ČNM, Oddíl přírodovědný 114, 1940, s. 121–125; ÖBL 2, s. 269; NGS 2, s. 711–712; R. Kettner, R. V. H. (* 1840, † 1915), in: Čas. Mineral. Geol. 10, 1965, č. 2, s. 216–217; J. Kremerová, Soupis bibliografií a biografií českých a slovenských geologů, 1989, s. 44; L. Malý, R. V. H., geolog a montanista, in: Uhlí – Rudy – Geologický průzkum 12, 2000, s. 32.

Pavel Vlašímský