HENDRYCH Jaroslav 1875–1955
| Jaroslav HENDRYCH | |
 | |
| Datum narození | 18. 3. 1875 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Datum úmrtí | 22. 3. 1955 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | Spisovatel |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 475–476. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47229 |
HENDRYCH, Jaroslav
(pseud. Z. Harden), * 18. 3. 1875 Praha, † 22. 3. 1955 Praha, právník, básník
Syn ředitele banky Slavia Jana H. Gymnázium a právnickou fakultu české univerzity vystudoval v rodišti (1898 JUDr.). Nastoupil na české místodržitelství jako konceptní úředník, od 1902 byl tajemníkem okresního hejtmanství v Benešově, 1912 se stal vedoucím expozitury okresní správy ve Vlašimi. 1916 byl povýšen na vrchního okresního komisaře, 1917–20 působil jako okresní hejtman v Mělníku. 1920 byl povolán na ministerstvo školství a národní osvěty jako přednosta oddělení pro záležitosti křesťanských církví. Ve funkci setrval do konce první Československé republiky, zasloužil se o konsolidaci církevně právních poměrů, podílel se na církevním zákonodárství. Jako znalec interkonfesionálních problémů dvakrát (1925–26, 1930–31) dočasně vedl referát ministerstva v Bratislavě. 1924–31 byl zástupcem předsedy a předsedou Likvidační komise pro správu katolických církevních majetků, 1931–39 viceprezidentem zemské školní rady. S V. Buškem, K. Laštovkou a V. Müllerem vydal Československé církevní zákony 1–2 (1931). Odborně přispíval do právnických časopisů a Slovníku veřejného práva československého. V mládí se snažil prosadit jako básník. Dopisoval do periodik Besedy lidu, Lumír, Rozhledy a Volné směry. Ve dvou sbírkách, uveřejněných pod pseudonymem Z. Harden, Mně stůně mládí… (1900) a Žaltář (1901), vyjádřil dobovou dekadentní náladu marnosti a zmaru zastaralými básnickými a verbálními prostředky, inspirovanými vzorem poezie V. Hálka. Oženil se s Bělou, roz. Kremličkovou.
Martin Kučera
Literatura
- OSN 28, s. 557
- OSND 2/2, s. 1084
- AČP, s. 132
- A. Špiritová, Slovník představitelů státní správy v Čechách 1850–1918, 1993, s. 64
- LČL 2/1, s. 144.
Reference