HERBEN Ivan 1900–1968

	Ivan HERBEN
Datum narození	26. 2. 1900
Místo narození	Královské Vinohrady (Praha)
Datum úmrtí	25. 10. 1968
Místo úmrtí	Pacific Grove (u Monterey, Kalifornie, USA)
Povolání	Redaktor nebo žurnalista‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 492–493. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/69550

HERBEN, Ivan, * 26. 2. 1900 Královské Vinohrady (Praha), † 25. 10. 1968 Pacific Grove (u Monterey, Kalifornie, USA), novinář, publicista, politik

Narodil se jako nejmladší syn novináře a spisovatele Jana H. (1857–1936) a jeho manželky Bronislavy, roz. Foustkové (1861 až 1942), překladatelky a spisovatelky. Synovec lékaře Zdeňka Foustky (1873–1948), bratranec právníka a novináře Radima Foustky (1907–1960) a právníka a politika Prokopa Drtiny (1900–1980).

Po maturitě na reálném gymnáziu v Křemencově ulici vystudoval 1921–23 Vojenskou akademii v Hranicích a stal se důstojníkem z povolání (poručík dělostřelectva). Služba v armádě ho však nenaplňovala. Zájem o veřejné dění přivedl H. v první polovině dvacátých let k novinářské dráze. První příspěvky uveřejňoval v deníku Tribuna a v Peroutkově revue Přítomnost. 1928 nastoupil do redakce Lidových novin jako tajemník šéfredaktora Karla Zdeňka Klímy, s nímž o dva roky později přešel do Českého slova. V tiskovém orgánu národně socialistické strany pracoval jako politický redaktor a parlamentní zpravodaj. 1935 se vrátil do Lidových novin, kde byl 1938 jmenován zástupcem šéfredaktora a vedoucím jejich brněnské redakce. V souladu s rodinnou tradicí náležel k prohradní skupině českých novinářů. Ve třicátých letech vydal několik knih popularizujících osobnosti tehdejšího veřejného života, zvláště prezidenta T. G. Masaryka.

Po vzniku protektorátu se zapojil do protinacistického odboje. Udržoval kontakty s organizací Politické ústředí a stal se jedním z přispěvatelů a redaktorů ilegálního časopisu V boj. 14. 12. 1939 byl zatčen gestapem. Po několikaměsíčních krutých výsleších byl odvezen do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg, kde byl vězněn až do konce války. Na jaře 1945 přežil pochod smrti a vrátil se do Prahy. V éře třetí republiky se řadil k významným představitelům Československé strany národně socialistické, za niž 1946 neúspěšně kandidoval ve volbách do Ústavodárného národního shromáždění. Z podnětu Jaroslava Stránského převzal v září 1945 funkci šéfredaktora Svobodného slova. Na jeho stránkách vystupoval na obranu demokratických hodnot a vymezoval se vůči totalitárním tendencím v politice KSČ. V poválečném období patřil k nejhlasitějším zastáncům odsunu sudetských Němců. Na sklonku 1945 publikoval brožuru Ďábel mluví německy, sestavenou z emotivně laděných protiněmeckých článků, které předtím uveřejnil ve Svobodném slově. V podobném duchu napsal 1946 i svou reportáž z Norimberského procesu.

Jako odpůrce komunistů byl H. již od 1946 objektem zájmu StB, která jeho činnost sledovala prostřednictvím agentů nasazených v redakci Svobodného slova. Ve dnech komunistického převratu v únoru 1948 byl zbaven funkce šéfredaktora a vyloučen ze Svazu českých novinářů i Syndikátu českých spisovatelů. Na počátku března 1948 odešel s manželkou a synem do exilu. Po krátkém pobytu v Německu a Francii se 1949 natrvalo usadil ve Spojených státech amerických, kde nejprve převzal redakci krajanských New-Yorských listů. 1950–65 byl redaktorem newyorské redakce rozhlasové stanice Svobodná Evropa, v níž realizoval několik set pořadů s kulturně-politickou tematikou. Spolupracoval s Ferdinandem Peroutkou, Pavlem Tigridem, Ladislavem Radimským aj. Úvahami a fejetony přispíval do exilového a krajanského tisku v Americe i v Evropě. Podílel se na činnosti několika československých exilových organizací. 1958 spoluzakládal Československou společnost pro vědu a umění. Během pobytu v USA napsal a česky vydal popularizační publikace o T. G. Masarykovi, svém otci Janu Herbenovi a spisovateli Zdeňku Němečkovi. 1965 odešel do penze. Usadil se v Kalifornii, kde dožil. S manželkou Milenou, roz. Procházkovou (* 10. 9. 1900, † únor 1965, sňatek 1924), vnučkou politika Julia Grégra (1831–1896) a dcerou lékaře a hudebního skladatele Ladislava Prokopa Procházky (1872–1955), dlouholetého pražského městského fyzika (přednosty zdravotního úřadu) a 1920–21 ministra zdravotnictví, měl syna Milana. Pochován byl v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech v Praze. Nedokončené memoáry Příliš mnoho na jeden život aneb Od koňské dráhy v Praze k astronautům zůstaly v rukopise.

Zdeněk Doskočil

Dílo

Masaryk jako praktický žurnalista, 1930; Klofáčův Dobříkov, 1933; Pražské postavy a postavičky, 1933; Ministři a poslanci v anekdotách, 1933; T. G. M. – Malé historky o velkém muži, 1934 (s J. Machem); Zrození básníka. Petr Bezruč vstupuje do literatury, 1938; Žalujeme v Norimberku, 1946; Co dala Amerika T. G. Masarykovi, Chicago 1955; Jan Herben – český novinář a spisovatel, New York 1957; Zdeněk Němeček, spisovatel, básník, dramatik, legionář a diplomat 1894–1957, tamtéž 1958 (editor); Padesát let. Sborník úvah a vzpomínek na Masarykovu republiku, Toronto 1968 (editor, s F. Třešňákem).

Literatura

ČBS, s. 205
Tomeš 1, s. 448
LČL 2/1, s. 147 (heslo Jan Herben)
J. Firt, Knihy a osudy, Kolín nad Rýnem 1972 (2. vyd. Praha 1991), rejstřík
P. Drtina, Československo můj osud, sv. II, kniha 1–2, 1992, rejstřík
V. Černý, Paměti 1938–1945, 1992, rejstřík
týž, Paměti 1945–1972, 1992, rejstřík týž, Paměti 1921–1938, 1994, rejstřík
L. K. Feierabend, Politické vzpomínky, sv. 3, 1996, rejstřík
M. Churaň, Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 2/1, 1998, s. 212
J. Kocian, Československá strana národně socialistická v letech 1945–1948, 2002, rejstřík
Z. Dvořáková, Politikové na útěku. Osudy změněné 25. únorem 1948, 2004, s. 63–69
F. D. Raška, Opuštění bojovníci. Historie Rady svobodného Československa, 2009, rejstřík
T. Rottová, Svobodné slovo 1945–1948: ústřední orgán Československé strany národně socialistické, 2011 (magisterská diplomová práce, FSV UK, Praha)
Osobnosti Lidových novin. Životní příběhy lidí, kteří vytvářeli nejstarší český deník, P. Zídek (ed.), 2014, s. 84–89
M. Nekola, O nesvobodě tisku perem novináře I. H., in: http://old.literarky.cz (stav k 26. 10. 2020).

Prameny

LA PNP, I. H. (osobní fond)
Knihovna Libri prohibiti, Praha, fond I. H. (osobní fond)
AHMP, sbírka matrik, ev. f. ú. sv. Kliment, matrika oddaných 1922–1924, sign. EVK 08, fol. 98
Archivní katalog, Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910, kart. 89, č. 91.

Reference