HERBERSTEIN Ferdinand Ernst ?-1720
| Ferdinand Ernst HERBERSTEIN | |
 | |
| Úmrtí | 6. 3. 1720 |
|---|---|
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
Matematik Právník |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 496 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46931 |
HERBERSTEIN, Ferdinand Ernst, * ?, † 6. 3. 1720 Praha, přísedící apelačního soudu, matematik
Syn Karla Sigmunda Adama H.-Matzena († 1687) z rakouské větve rodu a Franzisky d’Hautois. Tato rodová větev vlastnila v Čechách hrad Landštejn a na Moravě Třešť. H. studoval do 1691 práva na univerzitě v Lovani. Zdědil rodový titul dědičného komořího a truksase v Korutanech, stal se císařským komořím. 1692 se oženil s Theresií Antonií von Kaisersteinovou. Z tohoto svazku vzešli synové Franz Helfried (1698–1751) a August Ferdinand († 1758) a dcery Maria Franziska, provd. hraběnka ze Žerotína (1697–1763), a Johanna Franziska Theresia (1702–1722). V Království českém působil od 1698 jako rada apelačního soudu, od 1705 se stal v panské lavici lenním referentem apelačního soudu. Ze záliby se věnoval studiu matematiky a uveřejnil několik obsáhlých prací, v nichž řešil geometrické otázky, jimiž se zabývali již starořečtí matematikové. Zaujal ho problém kvadratury kruhu a s ní související téma Hippokratových měsíčků, studoval také otázky infinitezimálního počtu. 1711 uveřejnil v lipském časopise Acta Eruditorum krátké pojednání, které bylo první prací zabývající se diferenciálním počtem vzniklou v českých zemích. 1717 vydal spis Cyclo-Diatomia, v němž zkoumal otázku, jakou dráhu bude mít vržené těleso, aniž by přitom nějak bral v úvahu dílo Isaaca Newtona.
D: Norma et regula statica ex intersectione circulorum desumptae, qua tempus et motus projectorum mensuratur, 1686; Solium Caesaris in throno Salomonis fulgens, quod pro adipiscenda iurium in Academia Lovaniensi laurea … propugnare conabitur..., Lovanii 1691; Mathemata adversus umbratiles Petri Poireti Impetus propugnata, 1709; Diatome circulorum seu specimen geometricum, 1710; Erotema politico-philologicum an studium Geometriae rempublicam administranti obstaculo sit an adminiculo?, 1712; Perpendiculum Trigoni Pythagorice sectum sive exercitatio geometrica, 1712; Cyclo-diatomia qua pro rei tormentariae incremento motum, ac tempus projectorum mensurat et demonstrat..., 1716; Pax intestina seu jura conciliandi aut interpretandi compendiosa methodus, 1716.
L: L. Francová, Matematika v českých zemích v Caramuelově době, in: Umění a věda v době Juana Caramuela z Lobkovic, 2006, s. 17–43; K. Woitschová, „… což slušného a spravedlivého jest fedrovati…“. Personální obsazení pražského apelačního soudu v letech 1548–1783, 2010, s. 84, 120.
Pavel Cibulka