HERCOG František 1934–2008

Z Biografický slovník českých zemí
František HERCOG
Narození 27. 7. 1934
Místo narození Záměl (u Vamberka)
Úmrtí 5. 10. 2008
Místo úmrtí Praha
Povolání Geolog‎
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 503
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/143579

HERCOG, František, * 27. 7. 1934 Záměl (u Vamberka), † 5. 10. 2008 Praha, hydrogeolog

Maturoval 1952 na reálném gymnáziu v Kostelci nad Orlicí, absolvoval Geologicko-geografickou (nyní Přírodovědeckou) fakultu UK (prom. geolog 1956), v letech 1956–59 pracoval v hydrogeologickém oddělení Ústavu pro výzkum rud v Praze, kde se zabýval ložiskovou geologií a hydrogeologií důlních provozů, zejména ložisek grafitu v jižních Čechách a magnezitu na Slovensku. V n. p. Vodní zdroje Praha prováděl 1960–66 hydrogeologické práce, např. průzkum povodí Pšovky a Košáteckého potoka (oblast Mělník–Neratovice), prameniště Litá a Podlažice (Chrudimsko) a vysokomýtské synklinály, vše v české křídové pánvi. V Československu patřil ve své době k průkopníkům rozvíjení metodiky hydrogeologického průzkumu a výpočtu zásob podzemních vod. 1966 nastoupil jako vedoucí oddělení regionálních úkolů do národního podniku Stavební geologie Praha. Řídil několik projektů: bilanční ocenění české křídové pánve, mapy ochrany podzemních vod, revize ochranných pásem Františkových Lázní. Věnoval se též odpisu zásob hnědého uhlí v terciéru chebské pánve. 1974–76 řídil hydrogeologický průzkum na náhorní planině Sétif v Alžírsku, 1987–88 řešil využití přehradních nádrží pro zásobování vodou. Jako expert působil v Guineji, Togu, Beninu a Tunisku. 1977–78 pracoval v Českém geologickém úřadu v Praze. Poté se vrátil do n. p. Stavební geologie. 1982 obhájil doktorský titul (RNDr.). Od 1990 se ve firmě Aquatest věnoval sanační hydrogeologii, mj. průzkumu znečištění podzemních vod u podniku Syntesie v Pardubicích-Semtíně, a dohlížel na odstraňování starých zátěží pro Fond národního majetku. H. málo publikoval, řada H. zpráv a osobní fond jsou uloženy v České geologické službě – Geofondu v Praze. H. první manželkou byla mikropaleontoložka Jitka H. (1934–1990); manželé měli dceru Zuzanu.

D: výběr: Hydrogeologické poměry ložiska grafitu u Bližné, in: Sborník prací Ústavu pro výzkum rud 3, 1959, s. 54–69; Přehled hydrogeologických poměrů jihočeských grafitových ložisek, in: Rudy 8, 1960, s. 274–277; Hydrogeologické poměry grafitového ložiska Velké Tresné, in: Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd přírodních 5, 1961, s. 11–18; Přehled hydrogeologických poměrů ložiska neželezných rud u Rybnice severovýchodně od Semil, in: Sborník Severočeského musea. Přírodní vědy 2, 1962, s. 23–32; Jihočeská grafitová ložiska, in: Sborník Jihočeského musea. Přírodní vědy 4, 1964, s. 57–71; Hydrogeologické poměry svatoňovicko-hronovské křídové pánve, in: Vodní hospodářství 16, 1966, č. 10, s. 413–416; Hydrogeologický průzkum chebské pánve, in: Geologický průzkum 24, 1982, č. 7, s. 217; Die Geophysikalische Untersuchung der hydrogeologischen Strukturen im Cheb-Becken, in: Sborník geologických věd. Užitá geofyzika 21, 1986, s. 117–158 (s M. Dobešem a O. Mazáčem).

L: RNDr. F. H., in: Hydrogeologická ročenka 1984–1985–1986, 1988, s. 372–373; J. Švoma, Dne 5. 10. 2008 zemřel RNDr. F. H., in: Zpravodaj Unie geologických asociací 6, 2008, s. 91–92; Mladá fronta Dnes 9. 10. 2008, s. C 10; J. Krásný et al., Podzemní vody České republiky, 2012, passim.

Pavel Vlašímský