HIRSCH Rudolf 1880–1934
Rudolf HIRSCH | |
Narození | 20. 10. 1880 |
---|---|
Místo narození | Plzeň |
Úmrtí | 27. 11. 1934 |
Místo úmrtí | Plzeň |
Povolání |
Filozof Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury |
Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 620-621 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/142677 |
HIRSCH, Rudolf, * 20. 10. 1880 Plzeň, † 27. 11. 1934 Plzeň, filozof, sběratel knih, bibliofil
Pocházel z německožidovské rodiny majitele kloboučnického obchodu. Maturoval 1899 na německém gymnáziu v Plzni. Studoval filozofii, psychologii, archeologii, dějiny umění a etnografii na univerzitě v Mnichově (žák filozofa Theodora Lippse a archeologa Adolfa Furtwänglera). Tehdy se sblížil s Edmundem Husserlem a stal se stoupencem fenomenologické filozofie. 1906–08 byl soukromým tajemníkem a zároveň žákem filozofa Franze Brentana ve Florencii; poté podnikl roční studijní cestu po Itálii. Ačkoliv vynikal mimořádnou filozofickou, literární a jazykovou erudicí a encyklopedickými znalostmi, odmítal nabízenou akademickou dráhu, prakticky nepublikoval a svá široce zaměřená studia ani nezavršil doktorátem. Od mládí sbíral knihy a systematicky budoval svoji knihovnu. Během zahraničních pobytů navázal kontakty s předními evropskými knihkupci, antikváři a nakladateli, od nichž ve velkém nakupoval. Po smrti otce 1911 zdědil rodinný obchod, který se stal hlavním zdrojem jeho příjmu, a věnoval se péči o svou knihovnu. Stal se autoritou v oblasti antikvářství, knihovědy a bibliofilie; jako na konzultanta se na něho obraceli čeští i zahraniční antikváři, majitelé aukčních síní a kurátoři výstav.
Jeho knižní sbírka čítala na šedesát tisíc svazků, z nichž přibližně jednu šestinu tvořily staré tisky, a představovala jednu z největších soukromých knihoven v Československu a ve střední Evropě vůbec. Zahrnovala především díla z humanitních věd, zvláště z filozofie, psychologie, práva a státovědy, historie (rozsáhlý soubor napoleonik a prací k dějinám Velké francouzské revoluce, literatura k historii svobodného zednářství, tituly z pomocných věd historických), historie umění, archeologie, národopisu, ale i zajímavé celky z exaktních a přírodovědných oborů (z astronomie, matematiky, medicíny, chemie) a techniky; významně v ní byla zastoupena též beletrie (kompletní vydání antických klasiků, soubor poezie a prózy 17. a 18. století v mnoha jazycích a dramatické tvorby všech dob). Doplňovaly ji univerzální encyklopedie, oborové lexikony, jazykové slovníky a vzácné zeměpisné atlasy. Po H. smrti zakoupil 1938 jeho knihovnu Ústav T. G. Masaryka a připojil ji jako zvláštní celek k Masarykově knihovně. Sdílela potom pohnuté osudy této instituce v době německé okupace, komunistického režimu i komplikované restituce po listopadu 1989. Dnes je součástí knižních fondů Ústavu T. G. Masaryka ve správě Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
L: M. Tydlitátová, R. H. a jeho knihovna: dokonalé utajení, in: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 2004. Lidé okolo knih (autor–tvůrce–recipient), 2005, s. 163–171; táž, Vášeň pro knihy. Utajená sbírka R. H., in: DaS 28, 2006, č. 10, s. 40–43; táž, Osudy knihovny R. H. Odkaz zapomenutého brentanovce, in: Masarykův sborník 13, 2004–2006, s. 231–257.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Josef Tomeš