HLADÍK Jaroslav 1885–1941

Z Biografický slovník českých zemí
Jaroslav HLADÍK
Datum narození 9. 5. 1885
Místo narození Praha
Datum úmrtí 9. 7. 1941
Místo úmrtí Praha
Povolání Divadelní interpret nebo herec‎
Významnost C
Citace Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 628. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/48680

HLADÍK, Jaroslav, * 9. 5. 1885 Praha, † 9. 7. 1941 Praha, tanečník, choreograf, pedagog

Syn obuvníka Jaroslava H. (* 1840) a Anny, roz. Mandíkové (* 1843). Tanec studoval u Augustina Bergera a Achilla Viscusiho. Kariéru zahájil jako sborový tanečník v Národním divadle v Praze (1905–12). Poté získal místo baletního mistra a choreografa v Plzni (1912–19), kde vedle četných tanečních vložek do oper připravoval první větší baletní inscenace. 1919–28 zastával místo šéfa baletu, baletního mistra a choreografa v Brně. Podařilo se mu stabilizovat nedlouho předtím zformovaný baletní soubor a snažil se o zvyšování jeho technické úrovně. Zaujal progresivní dramaturgií s výrazným akcentem na soudobá díla. Jako tanečník se představil v několika stěžejních rolích (princ, P. I. Čajkovskij: Labutí jezero; titulní role, týž: Louskáček; Josef, R. Strauss: Legenda o Josefovi). Zároveň působil na brněnské konzervatoři (1921–27), kde byla jeho žačkou např. Zora Šemberová. 1928 byl povolán na místo baletního mistra do Národního divadla v Praze. Jeho tvorba ale stále více zaostávala za progresivními trendy meziválečného divadla a nereflektovala překotný taneční vývoj v zahraničí, na což kritika často poukazovala. 1933 byl penzionován ze zdravotních důvodů.

H. připravil přes čtyřicet baletních inscenací. Dobová kritika ho charakterizovala jako spolehlivého, spíše konzervativního a málo průbojného choreografa. Vedle tradičních baletů jako Delibesova Coppélia (Plzeň 1919), Čajkovského Labutí jezero (Brno 1920) nebo Glazunovova Raymonda (ND Praha 1927) se rád vracel k dílům Oskara Nedbala (Pohádka o Honzovi, Plzeň 1913, Brno 1921; Z pohádky do pohádky, Plzeň 1914, Brno 1920, ND Praha 1928; Princezna Hyacinta, Plzeň 1913, ND, Praha 1928; Andersen, Plzeň 1916). Z nové tvorby uvedl díla Igora Stravinského Historie vojáka (Brno 1925), Petruška (Brno 1926) a Pták Ohnivák (ND Praha 1931), dále Legenda o Josefovi Richarda Strausse (Brno 1923). Premiéře baletu Pavoučí hostina přihlížel autor hudby Albert Roussel (ND Praha 1931). H. inscenoval díla soudobých českých skladatelů Bohuslava Martinů (Kdo je na světě nejmocnější, Brno 1925; Vzpoura, Brno 1928), Jana Evangelisty Zelinky (Skleněná panna, ND Praha 1928), Járy Beneše (Babička pokračuje, ND Praha 1929) a Vítězslava Nováka (Signorina Gioventù a Nikotina, ND Praha 1930).

1919 se v Brně oženil s pěvkyní Marií Horkou, roz. Petrželkovou (* 22. 8. 1889 Praha). H. je někdy zaměňován s pražským filmovým hercem Jaroslavem H. (1887–1948?).

Roman Vašek

Literatura

  • F. Pala, Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila 4, 1965, passim
  • Postavy brněnského jeviště 1, E. Dufková – B. Srba (eds.), 1979, s. 470–472
  • V. Pospíšil, Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila 5, 1983, passim
  • 6, 1989, passim
  • Tomeš 1, s. 460
  • Český taneční slovník, 2001, s. 96
  • K. Mikešová, Balet na scéně Národního divadla v Brně mezi lety 1919–1928, 2015 (bakalářská diplomová práce, FF MU, Brno)
  • K. Littera, Brněnská baletní dynamika první republiky, 20. a 30. léta, in: Diva, listopad–prosinec 2019, s. 36–37
  • encyklopedie.brna.cz
  • http://encyklopedie. idu.cz (se soupisem rolí)
  • https://encyklopedie.plzen.eu
  • http://archiv.narodni-divadlo.cz (s fotografiemi a soupisem rolí v ND)
  • http://www.fdb.cz (kombinace informací o J. H. a o stejnojmenném herci)
  • http://balet.netstranky.cz/portrety (vše stav k 28. 5. 2021).

Prameny

  • AHMP, Archivní katalog, Soupis pražského obyvatelstva (1830–1920), kart. 452, č. 156.

Reference