HLADÍK Josef 1845–1910
| Josef HLADÍK | |
| Datum narození | 28. 5. 1845 |
|---|---|
| Místo narození | Měník (u Nového Bydžova) |
| Datum úmrtí | 26. 2. 1910 |
| Místo úmrtí | Měník (u Nového Bydžova) |
| Povolání |
Geograf Archeolog Spisovatel |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 629. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47412 |
HLADÍK, Josef, * 28. 5. 1845 Měník (u Nového Bydžova), † 26. 2. 1910 Měník (u Nového Bydžova), archeolog, pedagog
Po maturitě na gymnáziu v Hradci Králové 1867 začal studovat na tamním teologickém ústavu, brzy jej opustil a absolvoval historii na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Od 1870 byl žurnalistou a redaktorem v redakcích Národních listů (odpoledník Telegraf), Svobody (spolupráce s Josefem Barákem) a Obrany. Na radu Jakuba Arbesa se vrátil k pedagogice a od 1874 působil jako profesor na českém učitelském ústavu v Brně, souběžně také 1882–88 jako okresní školní inspektor na Hodonínsku, 1900–06 jako ředitel učitelského ústavu v Příboře. Na odpočinku žil v rodišti.
Archeologii se věnoval už v Měníku, kde 1888 prozkoumal žárové pohřebiště popelnicových polí z pozdní doby bronzové a starší železné. Po příchodu do Brna se stal nejaktivnějším z členů právě založeného a archeologicky zaměřeného Musejního spolku (dnešní Muzejní a vlastivědné společnosti), jehož čestným členem byl později jmenován. Stal se spolutvůrcem a správcem jeho sbírek až do jejich odevzdání Zemskému muzeu v Brně (1902). H. brněnská léta jsou spojena s bádáním na rozsáhlém hradišti a pohřebišti z pozdní doby bronzové a starší železné u Obřan (1889–98); další výzkumy prováděl na Břeclavsku (Rakvice, Podivín, Břeclav). Vynikl také jako popularizátor archeologie s rozsáhlou přednáškovou činností po celé Moravě. Podílel se na založení edice Vlastivěda moravská (od 1896), v jejíž redakci zajišťoval zeměpisnou část, s Františkem Dvorským redigoval její první díl. Sám publikoval jen málo; jeho příručka z roku 1896 poprvé podávala přehled kulturního vývoje pravěku na Moravě se soupisem a mapou známých moravských archeologických nalezišť.
Karel Sklenář
Dílo
Nauka o ústavě mocnářství Rakousko-Uherského, 1879; Slovo o zeměpisných projekcích a kresbě map, 1879; Rukověť dějin mocnářství Rakousko- -Uherského a jeho ústavy, 1883; Pravěké pohřebiště u Měníka blíž Nového Bydžova, in: Světozor 22, 1888, s. 799–800, 815–816; Žárové hroby u Měníka, in: PA 14, 1889, s. 509–518, 585–596, 643–652; Črty z moravské praehistorie, in: První zpráva c. k. českého ústavu ku vzdělání učitelů v Brně, 1897, s. 75–94; Praehistorické hradisko a pohřebiště u Obřan, Museum Francisceum – Annales 1897, 1898, s. 103–155; Horopis, in: Vlastivěda moravská 1. Země a lid 1. Přírodní poměry moravské, 1897, s. 120–256.
Literatura
- OSN 11, s. 330
- OSND 2/2, s. 1133
- Sklenář, s. 219
- Pravěk 6, 1910, s. 116
- Osvěta 40, 1910, s. 427
- J. H. a jeho starožitnická činnost, J. Skutil (ed.), 1937
- J. Vignatiová, 60 let od smrti J. H., in: VVM 22, 1970, s. 354 až 355 (foto)
- V. Podborský, Na paměť J. H., in: Pravěk NŘ 5, 1995, s. 292–293.
Reference