HLAVÁČEK František Josef 1853–1937

	František Josef HLAVÁČEK
	;
Datum narození	7. 7. 1853
Místo narození	Řevničov (u Rakovníka)
Datum úmrtí	19. 2. 1937
Místo úmrtí	Cicero (u Chicaga, USA)
Povolání	Představitel stran nebo hnutí po r. 1848‎; Spisovatel‎; Redaktor nebo žurnalista‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 645. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47431

HLAVÁČEK, František Josef (též Frank), * 7. 7. 1853 Řevničov (u Rakovníka), † 19. 2. 1937 Cicero (u Chicaga, USA), novinář, politik, účastník 1. odboje

Syn ševce Josefa H. a Anny, roz. Haškové. Rakovnickou reálku nedostudoval a od čtrnácti let se živil jako horník. Po ukončení vojenské služby žil v severních Čechách, přispíval do dělnických periodik, stal se socialistickým agitátorem a po založení sociální demokracie jejím členem (od 1881 vedl místní sekci v Bohosudově /č. o. Krupka/). 1882 byl během všeobecné stávky severočeských horníků zatčen, odsouzen a několik měsíců vězněn v Praze na Novém Městě. V následujících letech žil v Brně a Prostějově. 1886 emigroval do USA, kde se živil jako novinář anarchistických a dělnických periodik. 1911 se v Čechách jako delegát amerických socialistů zúčastnil X. sjezdu Českoslovanské sociálnědemokratické strany dělnické. V průběhu první světové války se v USA podílel na protirakouském odboji, pro vznik ČSR agitoval zejména mezi dělníky. H. zůstal svobodný. Byl pohřben na Českém národním hřbitově v Chicagu do stejného hrobu jako ostatky jeho blízkého spolupracovníka a přítele Josefa Boleslava Pecky.

H. se řadil k novinářům, autorům sociální poezie, dělnických písní, organizátorům českého dělnického hnutí, jehož podpora se stala impulsem jeho aktivit. 1882 redigoval jedno číslo časopisu Hlas lidu, který byl vzápětí zakázán, na Moravě byl redaktorem periodik Práce, Bojovník, Duch času a Matice dělnická. V době pobytu ve vězení přeložil do češtiny Píseň práce. Vedle Lva Paldy, Josefa Boleslava Pecky a Norberta Zouly patřil k předním organizátorům dělnictva v USA. V Americe zpočátku sympatizoval s anarchismem, avšak již 1892 se od něj odklonil. V té době redigoval v New Yorku anarchisticky laděný týdeník Proletář, jenž se později transformoval do dělnického deníku Hlas lidu. Od 1893 byl redaktorem Dělnických listů, které měly již socialistický charakter. V Chicagu, kam se přestěhoval 1896, redigoval týdeníky Pochodeň a Spravedlnost (od 1905 deník). Poté co se Spravedlnost 1921 přiklonila k myšlenkám komunismu, H. redakci opustil a začal spolupracovat s Americkými dělnickými listy vydávanými v Clevelandu (stát Ohio).

Lenka Křížová

Dílo

Podmínky individuální a společenské svobody, New York 1894; Společenský převrat, aneb Pohled do budoucnosti (podle I. Donnely a P. Le Pesant de Boisgilbert), tamtéž 1894; Pochodeň. Básně dělnické, tamtéž 1896; Veršovaná pohádka o stvoření světa, Cleveland 1900 (v Čechách jako Evin hřích a jeho následky, 1900).

Literatura

MSN 3, s. 205
LČL 2/1, s. 196–197 (se soupisem díla a literatury)
T. Čapek, Padesát let českého tisku v Americe, New York 1911, rejstřík
V. Janoušek, Počátky socialistického tisku v Prostějově, in: VVM 11, 1956, č. 1–4, s. 14–19, 49–54, 93–100, 149–155
L. Mička, Kulturní tvář Rakovnicka 2, 1979, s. 196
L. Šmídová, Výročí významných osobností a událostí regionu, 1988, č. 1, s. 20
A. Šubrtová, F. H. a jeho archiv, in: ČNM – Řada historická 164, 1995, č. 1–4, s. 119–134
A. Jaklová, Čechoamerická periodika 19. a 20. století, 2010, rejstřík
J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie, 2013, s. 76.

Prameny

SOA, Praha, sbírka matrik, řkt. f. ú. Řevničov, matrika nar. (1841–1858), sign. 04, fol. 144.

Reference