HLAVÁČEK Libor 1926–1990
| Libor HLAVÁČEK | |
| Datum narození | 9. 1. 1926 |
|---|---|
| Místo narození | Znojmo |
| Datum úmrtí | 27. 2. 1990 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | Hudební interpret |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 647. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/48689 |
HLAVÁČEK, Libor, * 9. 1. 1926 Znojmo, † 27. 2. 1990 Praha, houslista, dirigent, hudební skladatel, pedagog
Od čtyř let se učil hrát na housle u svého otce, od 1936 u Joži Kratochvíla na hudební škole ve Znojmě; na svém prvním veřejném koncertě vystoupil již následujícího roku ve znojemském divadle. 1938–43 studoval na brněnské konzervatoři houslovou hru u Oldřicha Vávry, později u Františka Kudláčka, orchestrální hru a dirigování u Quida Arnoldiho a Bohumíra Lišky. 1945–52 byl H. koncertním mistrem opery Národního divadla v Brně. 1948–52 studoval hru na housle u Františka Kudláčka na JAMU, kde vedl Komorní sdružení JAMU a Hlaváčkovo kvarteto. Dirigování se tehdy věnoval u Zdeňka Chalabaly. Absolvoval provedením houslových partů Mozartova Koncertu D dur, Čajkovského Koncertu D dur a vlastního Koncertu E dur. Poté přesídlil do Prahy, kde se dále zdokonaloval v houslové hře u Jindřicha Felda (st.) a v dirigování u Václava Talicha. 1953–59 působil jako koncertní mistr orchestru Smetanova divadla (nyní Státní opera Praha), které tehdy bylo součástí Národního divadla. Souběžně 1955–57 hrál první housle v Novákově kvartetu. 1955 se stal laureátem Mezinárodní houslové soutěže ve Varšavě. V oboru komorního dua získal v Brně 1958 s pianistou Karlem Janderou druhou cenu v soutěži o nejlepší interpretaci skladeb Leoše Janáčka. 1959–64 působil jako první koncertní mistr Symfonického orchestru Československého rozhlasu a od 1962 také jako umělecký vedoucí komorního orchestru Musici Pragenses. 1966–75 vyučoval na Pražské konzervatoři houslovou a komorní hru, dirigování a také vedl smyčcový orchestr, který 1972 zvítězil v mezinárodní soutěži studentských orchestrů v Berlíně, organizované Nadací Herberta von Karajana. 1970 založil komorní orchestr Virtuosi Pragenses. Po krátkém působení ve Středočeském symfonickém orchestru v Poděbradech řídil 1977–87 Východočeský komorní orchestr v Pardubicích (nyní Komorní filharmonie Pardubice). Vystupoval též jako sólista na domácích i zahraničních pódiích, spolupracoval s komorními soubory, pořizoval sólové nahrávky pro rozhlas a gramofonové desky Supraphon. S Českou filharmonií natočil Bachův Houslový koncert a moll a Čajkovského Houslový koncert D dur. Za kompletní nahrávku Mozartových houslových koncertů s Josefem Sukem a Pražským komorním orchestrem získal cenu Grand Prix du disque Akademie Charlese Crose v Paříži a cenu Wiener Flötenuhr ve Vídni. V H. kompozičním díle jsou kromě absolventského houslového koncertu významné Scherzo pro housle a orchestr a Symfonická báseň pro housle, ženský sbor a velký orchestr.
Mojmír Sobotka
Literatura
- HS 1, s. 442
- J. Kozák a kol., Českoslovenští koncertní umělci a soubory, 1964, s. 125–126
- F. Žídek, Čeští houslisté tří století, 1982, s. 310–311
- Tomeš 1, s. 463–464
- https://www.ceskyhudebnislovnik.cz
- http://virtuosi.sweb.cz/v4_h.php
- http://archiv.narodni-divadlo.cz/umelec/2073 (vše stav k 4. 5. 2021).
Reference