HLAVÁČEK Zdeněk 1899–1981
Zdeněk HLAVÁČEK | |
Narození | 25. 7. 1899 |
---|---|
Místo narození | Kelč (u Valašského Meziříčí) |
Úmrtí | 29. 10. 1981 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
Překladatel Uměnovědec nebo historik umění |
Citace | Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 649 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/142723 |
HLAVÁČEK, Zdeněk, * 25. 7. 1899 Kelč (u Valašského Meziříčí), † 29. 10. 1981 Praha, výtvarný publicista, kritik, překladatel
Vystudoval češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě UK v Praze, kde poslouchal přednášky z dějin umění u Karla Chytila a Vojtěcha Birnbauma. Učil na gymnáziích v Trnavě, Orlové a Moravské Ostravě, po 1945 se profesionalizoval jako publicista a překladatel. Během moravského působení byl teoretikem spolku Výtvarní umělci Moravská Ostrava a řídil časopis Černá země. Jeho samostatně publikované dílo není rozsáhlé; uspořádal několik výstav svých výtvarných přátel a sestavil jejich katalogy (Akvarely a pastely Františka Jiroudka, 1947; Arnošt Paderlík. Obrazy, 1948; Jarmila Zábranská, 1948; Stanislav Ježek. Obrazy z posledních let, 1958; Václav Koutský. Obrazy z let 1957–1958, 1958; Ladislav Dydek. Třetí souborná výstava, 1963; Josef Hrádek. Obrazy a kresby, 1979). V revue Výtvarné umění se zabýval Augustinem Handzelem a slovenskou tematikou u Josefa Mánesa, dále Ferdišem Dušou a Adolfem Zábranským. Ve Výtvarném stylu publikoval 1947 souhrnnou studii Situace českého sochařství. Nejvýznamnější část H. odkazu tvoří menší monografické práce, závažné jsou jeho překlady a edice. Přispíval do Lidových novin, Indexu, Rudého práva, Světa práce a zařadil se k socialisticky orientovaným kritikům širšího rozhledu a nedogmatického myšlení.
D: Výtvarník a kniha, 1937; Vladimír Sychra, 1956; Josef Liesler. Kresby, 1957; Karel Černý. Malířské dílo, 1958; Jiří Švengsbír. Grafika, 1959; Václav Vokálek. Podobizny, 1959; Stanislav Ježek. Obrazy, 1959; Ľudovít Fulla, 1962; Richard Wiesner, 1962. Edice a překlady: V. Van Gogh. Dopisy, 1956 (s M. Freimanovou a D. Malou); P. Cézanne, Dopisy, svědectví přátel, 1967; V. Van Gogh, Dopisy přátelům, 1977.
L: P. Šopák, Výtvarná kultura a dějepis umění v českém Slezsku a Ostravsku, 2011, s. 237–239; Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 426; https://cs.isabart.org/person/7666 (stav k 14. 4. 2021).
Martin Kučera