HLAVICA Emil 1887–1952

	Emil HLAVICA
	;
Datum narození	28. 4. 1887
Místo narození	Vsetín
Datum úmrtí	7. 4. 1952
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Sochař nebo medailér‎; Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 653. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47440

HLAVICA, Emil, * 28. 4. 1887 Vsetín, † 7. 4. 1952 Brno, sochař, řezbář, malíř, grafik, ilustrátor

Syn řezbářského mistra a lidového muzikanta Františka Jana H. (1859–1938) a Anny, roz. Slováčkové, bratr Františka H. (1885–1952) a Rudolfa H. (1897–1971). Vyučil se otcovu řemeslu, 1909 odešel do Prahy, kde studoval dva semestry řezbářství a truhlářství na VŠUP u Jana Kastnera a 1910–14 na AVU v sochařském ateliéru Josefa Václava Myslbeka. S ním po absolutoriu pracoval na několika jeho sochařských realizacích. Na začátku první světové války vyučoval kreslení na české reálce v Rakovníku a 1916–19 působil jako asistent kreslení na české technice v Brně. Po několika letech pedagogické činnosti se věnoval už jen samostatné umělecké práci, zejména portrétní i monumentální sochařské tvorbě, medailérství, grafice, ilustracím a rovněž výzdobě veřejných budov a kostelů. Zážitky a zkušenosti ze studijních cest do Itálie (1925), Německa, Nizozemska a Francie (1929) zúročil především u portrétních plastik ve dřevě, kameni a bronzu a u pomníků a bust významných osobností, jež ztvárňoval co nejrealističtěji. Schopnost umělecké stylizace uplatnil v dekorativní výzdobě veřejných sakrálních i profánních staveb. Zdařilé byly jeho medailérské práce, hlavně četné pamětní medaile, modely k drobné figurální fajánsi a majolice, tužkové kresby valašské krajiny a portréty prostých obyvatel Vsetínska a grafické ilustrace. Výtvarnému umění se věnovali také jeho bratři František a Rudolf. S Františkem vystavoval 1923 v Topičově salonu, 1934 ve Valašském Meziříčí a několikrát ve Frenštátě pod Radhoštěm, Brně a v Hodoníně, samostatně ve Valašském Meziříčí (1935) a v Luhačovicích (1939). Byl členem Koliby, Klubu výtvarných umělců Aleš a Skupiny výtvarných umělců v Brně. Ve Velkých Karlovicích se 1918 oženil s Annou Valchářovou. Většinu života strávil v Brně, kde dožil a byl pohřben na Ústředním hřbitově.

Lenka Kudělková

Dílo

výběr: pomník B. Smetany (busta), Holešov, Smetanovy sady, 1924; mramorová busta T. G. Masaryka v budově Okresní nemocenské pojišťovny, Mladá Boleslav, Jaselská ul. 146, 1924–25; mramorová busta T. G. Masaryka, Valašské Meziříčí, park Botanika při Husově ul., 1925 (odstraněna za 2. světové války); vnitřní výzdoba budovy (mramorové vlysy) městské spořitelny, Prostějov, Žižkovo nám. 17, 1926; pomník L. Janáčka (busta), Štramberk, Národní sad, 1927; pomník J. Merhauta, park Lužánky, Brno, 1929; socha Helenky, Podkomorská myslivna, Ostrovačice (u Brna), 1949; nedatované práce: pomník B. Smetany, Kelč; sochařská výzdoba hlavního oltáře biskupské katedrály sv. Ducha, Hradec Králové, Velké nám.; dvě dřevěné sochy svatých, kostel sv. Františka a sv. Viktora, Ostrava-Hrušov, Divišova ul.; busta MUDr. A. Hrstky; plaketa s portrétem L. Janáčka; polévaná keramika Na pole; pastely Jarmark, Svatba, U muziky.

Literatura

OSND 2/2, s. 1139–1140
Toman 1, s. 339–340
J. Zamazal, Šedesátiny sochaře E. H., in: Naše Valašsko. Sborník prací o jeho životě a potřebách 10, 1947, č. 2, s. 71–74
A. B. Král, Brněnský malíř František H. a jeho rod. Výběr z prací brněnských heraldiků a genealogů, 1988, s. 86–94
SČSVU 3, s. 164–165
NEČVUD, s. 284
https://encyklopedie.brna.cz (stav k 12. 9. 2021).

Reference