HLAVSA Jan 1922–2008
| Jan HLAVSA | |
| |
| Datum narození | 10. 12. 1922 |
|---|---|
| Místo narození | Vrbno nad Lesy (u Loun) |
| Datum úmrtí | 2. 3. 2008 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | Hudební interpret |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 662–663. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/70832 |
HLAVSA, Jan, * 10. 12. 1922 Vrbno nad Lesy (u Loun), † 2. 3. 2008 Praha, tenorista
Zpěv studoval 1942–49 na Pražské konzervatoři u Jana Konstantina, současně se věnoval dějinám hudby na Filozofické fakultě UK. Ve zpěvu se zdokonaloval také u italského barytonisty Apolla Granforteho, jenž v padesátých letech vyučoval v Praze. V sezoně 1949/50 H. nastoupil do angažmá v opeře v Ústí nad Labem, následovalo Státní divadlo Ostrava (1950–58), kde vytvořil roli Jurije v české premiéře Čajkovského opery Čarodějka (1953). Další dvě sezony působil ve Státním divadle v Brně a 1960–90 byl sólistou opery Národního divadla v Praze, na jehož scéně hostoval už 1952 v roli Prince v Dvořákově Rusalce. V Národním divadle vystoupil celkem v devadesáti osmi partiích v sedmdesáti dvou operních titulech. Jeho doménou byl zpočátku lyrický obor (Vévoda, G. Verdi, Rigoletto; Alfréd, G. Verdi, La traviata; Faust, Ch. Gounod, Faust a Markétka; Cavaradossi, G. Puccini, Tosca), s postupem let se typ rolí, do nichž byl obsazován, měnil a H. se osvědčil v charakterním i buffo oboru: např. ve Smetanových operách přešel v Hubičce od role Lukáše ke Strážníkovi, v Tajemství od Víta ke Skřivánkovi, v Daliboru zpíval titulní roli i Vítka, v Prodané nevěstě, v níž v mnoho let zpíval Jeníka, vytvořil 1982 Principála; v Dvořákově Jakobínu zpíval Jiřího a později Bendu; v Janáčkově Kátě Kabanové Borise, Váňu Kudrjáše i Tichona a ve Věci Makropulos Alberta Gregora a Hauka-Šendorfa, v Čajkovského Evženu Oněginovi Lenského a později Triqueta. Podílel se také na několika světových nebo českých premiérách (Strážce pohřebiště, Eugen Suchoň: Svätopluk, 1960; Martin, Julius Kalaš: Nepokoření, 1961; Simonson, Ján Cikker: Vzkříšení, 1962; Majáné, Otmar Mácha: Jezero Ukereve, 1966; Tom Rakewell, Igor Stravinskij: Život prostopášníka, 1972; Joachim Rheticus, Ján Cikker: Coriolanus, 1974; Agrippa, Sergej Prokofjev: Ohnivý anděl, 1984; Heinrich z Piru a III. student, Jan Jirásek: Mistr Jeroným, 1984). Věnoval se koncertní činnosti (A. Dvořák: Stabat mater, Svatá Ludmila; L. van Beethoven: 9. symfonie aj.). Hostoval v Bulharsku, Jugoslávii, Polsku, Rumunsku, Rakousku. Jeho hlas zazněl v činoherci obsazené televizní inscenaci opery Otakara Ostrčila Poupě v režii Václava Kršky, v televizní inscenaci opery Julietta Bohuslava Martinů, natočené v koprodukci ČSSR, SRN a Švýcarska (režie Ivan a Václav Kašlíkovi, 1969), zpíval roli Mladého námořníka.
Literatura
- HS 1, s. 442
- ND a jeho předchůdci, s. 148
- Postavy brněnského jeviště 3, 1884–1994, 1994, s. 585–586
- D. Janota – J. P. Kučera, Malá encyklopedie české opery, 1999, s. 80
- www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/
- http://archiv.narodni-divadlo.cz (vše stav k 8. 6. 2021). Vlasta Reittererová
Reference
