HLAVSA z Liboslavě Jan 1460?-1534

	Jan HLAVSA z Liboslavě
Datum narození	2. pol. 15. stol.
Místo narození	Stříbro
Datum úmrtí	18. 1. 1534
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ‎; Představitel povstání do r. 1848‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 668. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/142457

HLAVSA z Liboslavě, Jan, * 2. pol. 15. stol. Stříbro, † 18. 1. 1534 Praha, univerzitní profesor, pražský primátor, písař desk zemských

H. kariéra profesora započala na pražské utrakvistické univerzitě. Poté působil v městské kanceláři Starého Města pražského, kde se seznámil s praxí vnitřní i vnější městské politiky, se strukturou městských úřadů a s financováním městského provozu. 1497–99 působil jako písař desk zemských. Výhodný sňatek, kontakt s bohatými pražskými kupci a obchodníky, univerzitou a dolní neboli utrakvistickou konzistoří stály na počátku 16. století za jeho strmým společensko-mocenským vzestupem uvnitř městské společnosti. Několikrát zasedal ve staroměstské městské radě, po 1518 také ve spojené městské radě Starého a Nového Města pražského. 1515 získal od českého krále Vladislava Jagellonského erb a přídomek z Liboslavě. 1515–17 zastával úřad pražského primátora. 1519–23 působil jako hofrychtéř neboli sudí královských měst. U příležitosti královské korunovace Marie Habsburské byl 1522 spolu s dalšími významnými osobnostmi pasován na rytíře. 1524 se dostal do vnitroměstských mocensko-věroučných sporů s Janem Paškem z Vratu a jeho stoupenci. H., přední mluvčí a vůdce tzv. novoutrakvistického proudu městského stavu, byl poražen a spolu se svými příznivci musel odejít z města. Do Prahy se mohl vrátit až 1529 na přímý zásah nového českého krále Ferdinanda I. Poté se stranil vrcholného politického života a působil jako perkmistr hor viničních.

Na Starém Městě pražském vlastnil výstavný kamenný dům čp. 459 „U Mouřenínů“ na dnešním Malém náměstí. Později přikoupil dům čp. 436 „U Železných dveří“ v Michalské ulici a dům čp. 510 na Havelském tržišti. 1526 mu náležela usedlost s vinicí nazývaná „Červený lis“, která se nacházela nad Libní při cestě na Kobylisy. H. se věnoval také mecenátu, 1506 se stal vedle pražských měšťanů Václava Sovy a Buriana Lazara jedním ze tří finančních přispěvatelů na vydání Bible benátské. Pohřben byl u kostela sv. Michala na Starém Městě pražském.

Jeho syn Petr H. z Liboslavě zastával různé městské úřady. Vstoupil do služby při královské komoře a 1533 se stal nejvyšším mincmistrem v Kutné Hoře. Zasazoval se o rozšíření luteránství mezi horníky a vynaložil nemalé náklady na těžbu zdejší rudy. 1547 byl zvolen do stavovského výboru k uspořádání mincovních poměrů v Čechách. Později zavedl nový způsob tavení rud, který poškozoval královskou komoru, proto byl z úřadu nejvyššího mincmistra sesazen. Poslední zmínka o něm pochází z 1589. Z jeho potomků působil Radslav H. z Liboslavě jako úředník při minci v Kutné Hoře. 1618 ho odbojní stavové jmenovali spolusprávcem kutnohorského důlního revíru. Po bělohorské bitvě přestoupil na katolickou víru, stal se císařským rychtářem a 1624 i kutnohorským primátorem. Během 17. století rodina H. z Liboslavě vymřela.

Martin Musílek

Literatura

RSN 3, s. 804
J. Malý, Vlastenský slovník historický, 1877, s. 170–171
OSN 11, s. 356
MSN 3, s. 208
AČP, s. 137
KSN 5, s. 150
BL 1, s. 638
MČE 2, s. 787
A. Rezek, Paměti o bouři pražské roku 1524, 1881
V. V. Tomek, Dějepis města Prahy 8, 1891, rejstřík
9, 1893, rejstřík
O. Vinař, Tři pražští primátoři, in: Heraldika a genealogie 29, 1996, č. 2, s. 65–82
J. Macek, Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526) 3, Města, 1998, s. 103–106
J. Pešek, Die intellektuellen Eliten der Stadt Prag und ihre Beziehung zur Macht im 16. Jahrhundert, in: Krakau–Nürnberg–Prag. Die Eliten der Städte im Mittelalter und in der Frühen Neuzeit…, M. Diefenbacher – O. Fejtová – Z. Noga (eds.), 2016, s. 471–481
cs.wikipedia.org (stav ke 2. 2. 2020).

Reference