HLOUŠEK Jaroslav 1875–1957

	Jaroslav HLOUŠEK
Datum narození	18. 7. 1875
Místo narození	Karlín (Praha)
Datum úmrtí	3. 1. 1957
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Pedagog‎; Spisovatel‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 678–679. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47463

HLOUŠEK, Jaroslav, * 18. 7. 1875 Karlín (Praha), † 3. 1. 1957 Praha, spisovatel, pedagog

Syn ředitele dívčí obecné školy v Karlíně Antonína H. a Anny, roz. Bruckmaierové. Po absolvování učitelského ústavu v Praze (1894) pracoval jako učitel v Podolí, Vršovicích a od 1900 na Královských Vinohradech. 1923–35 byl řídícím učitelem v Braníku, na Novém Městě pražském, na Žižkově a Královských Vinohradech. 1935 odešel do penze. Po roce 1900 se začal věnovat literatuře a osvětové činnosti. Byl přední osobností Loutkového divadla Umělecké výchovy na Královských Vinohradech – patřil k jeho zakladatelům, psal pro ně divadelní hry a také překládal. Podílel se na založení Společnosti přátel literatury pro mládež. Angažoval se i ve spolcích sdružujících učitele. S manželkou Bohumilou, roz. Luckovou (* 12. 9. 1874, † 15. 5. 1956), která byla též literárně činná, spolupracoval v osvětové oblasti. Manželé měli syny Jiřího (1904–1931) a Zdeňka.

H. byl autorem próz, naučné literatury s uměleckými ambicemi, dramat pro mládež; napsal několik didaktických materiálů a učebnic (zejména prvouky a vlastivědy), uspořádal výbory z české literatury (např. Na českém slunci, 1923 /s B. Hlouškovou/; Věneček národních říkadel, her, hádanek a pohádek, 1926). Část prací věnoval začínajícím čtenářům. H. měl pestrý záběr z hlediska žánrového a tematického i z hlediska cílového čtenáře. Často vycházel z historických námětů, zajímaly jej i nejnovější československé dějiny. Kromě původních her pro děti a mládež se věnoval též adaptacím cizích námětů. Opakovaného vydání se dočkala např. dramatizace pohádky Zvířátka a Petrovští (1910), která jako první přivedla do českého divadelního prostředí loutky zvířat. H. svou uměleckou tvorbou zdůrazňoval výchovnou funkci literatury. Přispíval především do periodik, která byla orientována na dětské čtenáře, případně do tiskovin určených pedagogům. Zabýval se též překladatelstvím. Řadil se k propagátorům nových pedagogických metod a zaměřoval se na výuku učňů a dětí ve feriálních osadách. H. byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Lenka Křížová

Dílo

Bedřich Smetana, 1917; Antonín Dvořák, 1919 (rozšíř. 1941); Wolfgang Amadeus Mozart, 1922 (rozšíř. 1944); Ivánkovy pohádky, 1930; Pražská říkadla, 1932; Vítězství Jitky Řivnáčové, 1935; Jiříkova knížka, 1937; Kníže Václav svatý, dědic země české, 1939; Osudy tkalce Jana, 1948; Jan Roháč z Dubé, 1953.

Literatura

LČL 2/1, s. 208–211 (se soupisem díla a literatury).

Prameny

AHMP, sbírka matrik, řkt. f. ú. sv. Cyril a Metoděj, Karlín (Praha), matrika nar. (1872–1875), sign. KAR N9, fol. 375.

Reference