HNÁTEK Bořivoj 1880–1954
| Bořivoj HNÁTEK | |
| |
| Datum narození | 21. 6. 1880 |
|---|---|
| Místo narození | Ronov nad Doubravou |
| Datum úmrtí | 22. 3. 1954 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
Pedagog Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 682–683. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47468 |
HNÁTEK, Bořivoj, * 21. 6. 1880 Ronov nad Doubravou, † 22. 3. 1954 Praha, grafik, pedagog, teoretik výtvarné výchovy
Mezi 1898–1901 studoval Uměleckoprůmyslovou školu. 1905 nastoupil jako profesor kreslení na gymnáziu v Nymburce, 1921 v Praze-Karlíně. Později se stal externím suplentem pro nauku o barevné harmonii a kompozici na Škole architektury a stavebního inženýrství ČVUT. 1940 odešel do výslužby. Studijní cesty podnikl po Německu, Francii, Dánsku, Finsku, Švédsku, Jugoslávii a Belgii, kde zkoumal metody výtvarné pedagogiky. V malbě se pokoušel o pozdně secesní akvarelová zpodobení městských zákoutí a pohledů na město, jeho oborem byla hlavně kresba a grafika, zejména drobná (ex libris). Navrhoval grafickou výzdobu časopisů Máj a Moderní revue, karikatury publikoval v revuích Šlehy, Nový kult a Rudé květy, 1922–25 byl výtvarným referentem Národní kultury, s Josefem Richardem Markem 1926 redigoval Ročenku Svazu československých kreslířů. Ilustracemi a návrhy obálek přispěl k českým vydáním knih Knuta Hamsuna, Edgara Allana Poea, Herberta Georga Wellse, Romana Haška, ilustroval několik pohádkových knih. Největšího významu dosáhl jako pedagog a teoretik, okrajově se zabýval i národopisem. Novou metodiku kreslení zaváděl v učebnicích, např. O slohu a stylizaci v umění výzdobném (1906–1907) a v dalších (Praktická nauka o barevné harmonii a komposici, 1928; Základy barevného a plošného názoru, 1936; Perspektiva, 1937). Mládeži určil monografii Josef Manes. Život, utrpení a práce velkého umělce (1920). Roku 1934 inicioval nové učební osnovy pro výuku kreslení a výtvarné výchovy, 1937 navrhl jejich pozměněnou modifikaci pro Finsko. Ve slovníkové literatuře mu bývá chybně připisováno autorství knižních titulů jeho jmenovce, sochaře Františka Serafinského H. (1873–1941).
Martin Kučera
Literatura
- nekrolog: Časopis pro kreslení 9, 1954, s. 132–136
- OSND 2/2, s. 1156
- Toman 1, s. 344
- SČSVU 3, s. 184
- Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 71
- Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 440 (se soupisem díla a literatury)
- https://cs.isabart.org/person/3946 (stav k 7. 9. 2021).
Reference
