HNĚVKOVSKÝ František 1887–1960
| František HNĚVKOVSKÝ | |
| Datum narození | 15. 11. 1887 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Datum úmrtí | 6. 5. 1960 |
| Místo úmrtí | Vysoké Mýto |
| Povolání | Voják nebo partyzán |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 683–684. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/143220 |
.png)
HNĚVKOVSKÝ, František, * 15. 11. 1887 Praha, † 6. 5. 1960 Vysoké Mýto, důstojník
Maturoval na reálném gymnáziu (1906) a poté absolvoval Právnickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (JUDr. 1913). Začínal jako účetní asistent berního referátu pražského magistrátu. Po vypuknutí první světové války byl mobilizován do rakousko-uherské armády a stal se velitelem čety 4. zeměbraneckého pluku. V listopadu 1914 padl do ruského zajetí. Po přihlášce do českých dobrovolnických jednotek byl v červenci 1916 zařazen do srbské armády, kde velel rotě na soluňské frontě. Následně ho na vlastní žádost evakuovali do Francie, kde byl zástupcem velitele roty 22. československého střeleckého pluku, v Saint-Maixent absolvoval důstojnický kurz. Na podzim 1918 se stal velitelem I. praporu 35. československého střeleckého pluku v Itálii a byl povýšen do hodnosti majora. V březnu 1919 byl v hodnosti podplukovníka jmenován členem osobní a stížnostní komise Ministerstva národní obrany, 1920–23 velel 3. horskému pluku, 1923–25 jako plukovník 3. pěší brigádě. 1926–34 byl velitelem Vojenské akademie (VA) v Hranicích, od 1928 v hodnosti brigádního generála. Zasloužil se o zvýšení odborné a pedagogické úrovně VA i o posílení kázně pedagogů a frekventantů. Jeho nástupce generál Otakar Zahálka mu vyjádřil „vděčné poděkování“. 1934–37 H. velel 14. pěší brigádě v Kroměříži, 1937–38 zastupoval velitele 14. divize, 1938–39 velel 19. divizi. Za protektorátu se snažil spolupracovat s odbojem, v květnu 1945 velel povstání ve Vysokém Mýtě. Po osvobození odmítl reaktivaci a věnoval se právnímu poradenství. Byl pochován na Olšanských hřbitovech v Praze.
Martin Kučera
Literatura
- F. Bednařík, V boj! Obrázková kronika československého revolučního hnutí v Itálii 1915–1918, 1927, s. 884
- J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920–1938, 2006, s. 250
- A. Maskalík, Elita armády. Československá vojenská generalita 1918–1992, 2012, s. 225
- https://www.valka.cz (stav k 16. 11. 2021).
Prameny
- VHA, Praha, fond Kvalifikační listiny vojenských osob, kvalifikační listina F. H.
- poslužný spis legionáře.
Reference