HOŘÁKOVÁ Růžena 1909–2001
| Růžena HOŘÁKOVÁ | |
| |
| Datum narození | 31. 12. 1909 |
|---|---|
| Místo narození | Jičín |
| Datum úmrtí | 5. 7. 2001 |
| Místo úmrtí | Buenos Aires (Argentina) |
| Povolání | Hudební interpret |
| Významnost | C |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 101. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/70837 |
HOŘÁKOVÁ, Růžena (též HORÁKOVá, roz. Bendáková), * 31. 12. 1909 Jičín, † 5. 7. 2001 Buenos Aires (Argentina), zpěvačka
V rodišti studovala na dívčím lyceu a spolupodílela se na činnosti místního divadelního spolku. Později se věnovala zpěvu v Praze u Ottilie Hinkeové, koncertní pěvkyně a učitelky zpěvu, která vyškolila nejen její pěveckou techniku (mezzosoprán), ale dala jí též všeobecné hudební vzdělání a vzbudila její zájem o interpretaci písní (H. pozdější repertoár zahrnoval až čtyři sta opusů). V sezoně 1928/29 poprvé hostovala v Národním divadle v Praze, její výkon však neodpovídal očekáváním. 1934–37 si prohloubila pěvecké školení na Německé hudební akademii v Praze (Deutsche Akademie für Musik und darstellende Kunst). Debutovala v německém divadle v Liberci jako Kostelnička v tamní premiéře Janáčkovy opery Jenufa (Její pastorkyňa), nastudované k osmdesátým sedmým narozeninám prezidenta T. G. Masaryka. 1937–42 byla členkou opery Zemského divadla v Brně, kde se dále zdokonalovala u Marie Hlouškové. Tehdy ztvárnila řadu menších postav a také své první velké role z českého repertoáru (Ježibaba a Kněžna, A. Dvořák: Rusalka). 1943–45 v Brně pouze hostovala a koncertovala. V té době se sblížila s brněnským muzikologem Leošem Firkušným (1905–1950), který se stal jejím druhým manželem. Do pražského Národního divadla byla pozvána 1945 a do 1948 v něm získala angažmá. Její stěžejní rolí se stala Bizetova Carmen. Už v té době se H. podílela na velkých oratorních a kantátových koncertních vystoupeních (Claudio Monteverdi, Igor Stravinskij, Dmitrij Šostakovič) a uvedla řadu děl moravských skladatelů (Vítězslav Kaprál, Vítězslava Kaprálová, Osvald Chlubna, Zdeněk Blažek).
V listopadu 1947 vzbudila pozornost na koncertě ve Vídni s repertoárem věnovaným české moderní písni (koncert pořádalo nakladatelství Universal Edition, účinkovali další sólisté). Na pozvání Britské rady odjela H. 1949 na turné po Velké Británii a odtud s manželem na studijní cestu do Argentiny, kde oba zůstali i po jejím skončení. H. 1950–79 působila jako sólistka Teatro Colón v Buenos Aires. V Jižní Americe se zasloužila o šíření české hudby, zvláště děl Leoše Janáčka a české písňové tvorby.
Jitka Ludvová
Literatura
- HS 1, s. 477
- ND a jeho předchůdci, s. 165
- PBJ 3, s. 344–346 (foto)
- Reichenberger Zeitung 15. 3. 1937 (Jenufa)
- B. Štědroň, Naši hudební umělci (profil), in: Lidové noviny (Brno), 19. 1. 1943
- Musik am Wochenende, in: Österreichische Zeitung 25. 11. 1947, s. 5
- http://archiv.narodni-divadlo.cz (se soupisem rolí, foto)
- www.ceskyhudebnislovnik.cz
- www.fdb.cz (vše stav k 14. 10. 2022).
Reference
