HOŘÍNEK Vojtěch 1906–1998

	Vojtěch HOŘÍNEK
Datum narození	11. 12. 1906
Místo narození	Řepčín (Olomouc)
Datum úmrtí	3. 4. 1998
Místo úmrtí	Šternberk
Povolání	Sochař nebo medailér‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 112–113. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/76888

HOŘÍNEK, Vojtěch, * 11. 12. 1906 Řepčín (Olomouc), † 3. 4. 1998 Šternberk, sochař, restaurátor

Syn kameníka Karla H. (1868–1935) a Rozálie, roz. Wünschové. 1925 se vyučil v otcově dílně, 1925–28 studoval Uměleckoprůmyslovou školu u Josefa Mařatky a Karla Štipla, 1928–30 AVU u Bohumila Kafky. 1930 obdržel roční stipendium ke studiu v Berlíně na Vereinigte Staatsschulen für freie und angewandte Kunst, navštěvoval ateliéry Wilhelma Gerstela a Fritze Klimsche. 1937 se stal zakládajícím členem Skupiny olomouckých výtvarníků, po druhé světové válce byl členem Bloku výtvarných umělců země Moravskoslezské, Skupiny moravských výtvarníků a od 1949 Svazu československých výtvarných umělců. Jeho rané práce (Slepý kamelot, Žal) byly blízké sociálnímu umění, v polovině třicátých let se zabýval hlavně portrétem, později funerální plastikou, lyrickým, z estetiky Jana Štursy odvozeným aktem a pomníkovou tvorbou (Pád Ikara na olomouckém letišti z 1937 byl za války zničen). Za protektorátu se věnoval zejména restaurování, např. olomouckých historických kašen, 1947–48 a 1962–63 ve spolupráci s Karlem Lenhartem a Rudolfem Doležalem restauroval sloup Nejsvětější Trojice, se synem Karlem H. vytvořil repliku Brokoffovy sochy sv. Vojtěcha pro pražský Karlův most (1969–73). Zabýval se monumentálními pomníky na společenskou objednávku (Památník sovětským vojákům, J. V. Stalin v Zábřehu, Poslední tanková bitva na Moravě v Tovačově /s K. Lenhartem a R. Doležalem/, olomoucké sousoší Lenina a Stalina /s R. Doležalem/) a pamětními deskami a bustami významných moravských rodáků (Oldřich Stibor, Petr Bezruč, Maruška Kudeříková, Jiří Wolker, Petr Cingr aj.). Dalšími plastikami prokazoval poctu křesťanské víře a církvi (Antonín Cyril Stojan, svatý Jan Křtitel, Madona, Zvěstování aj.). Tvořil i reliéfy, komorní plastiky (Mládí) a náměty v moderním civilním realistickém slohu (Posel, Hutník a píseň, Chlapec s letadlem, Vděčnost). Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Olomouci.

Jeho synem byl akademický sochař Karel H. (* 2. 6. 1936 Olomouc, † 12. 4. 2021 Olomouc), vyučený kameník a žák Jana Habarty na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. Spolupracoval s otcem na větších realizacích. Samostatně tvořil skulptury a reliéfy z dubového dřeva s pláty litiny, evokující přírodní cykly a živly. Kresbě a grafice se věnuje i jeho syn Tomáš H. (* 1961).

Martin Kučera

Literatura

Toman 1, s. 373
NEČVUD, s. 298–299
SČSVU 3, s. 276–277
M. Tichák, Příběhy olomouckých pomníků, 2002, passim
L. Gašparovič, Sochařství v Olomouckém kraji 1900–2012, 2012, s. 125
J. Lakosil, V. H. Sochařské dílo (katalog), 1987
cs.wikipedia.org
https://cs.isabart.org/person/1667 (obě stav k 9. 5. 2022).

Prameny

ZA, Opava, sbírka matrik, řkt. f. ú. Křelov, matrika nar. (1886–1909), sign. Ch V 9, fol. 183.

Reference