HOŘOVSKÝ Zdenko 1863–1937
| Zdenko HOŘOVSKÝ | |
| |
| Datum narození | 1. 10. 1863 |
|---|---|
| Místo narození | Slezská Ostrava (dnes m. č. Ostravy) |
| Datum úmrtí | 27. 11. 1937 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | Bánský odborník nebo energetik |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 114–115. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47757 |
HOŘOVSKÝ, Zdenko, * 1. 10. 1863 Slezská Ostrava (dnes m. č. Ostravy), † 27. 11. 1937 Praha, báňský inženýr, generální ředitel
Syn báňského inženýra Eduarda H. (1831–1898) a Filomény, roz. Čákové (* 1839). Po maturitě v Praze vystudoval hornický a hutnický odbor na Báňské akademii v rakouském Leobenu. Získal pracovní zkušenosti ve Vítkovických železárnách, následně odešel do zahraničí. Pracoval v Carnegie Steel Company v Duquesne (dnes součást Pittsburghu /USA/) a v železárnách v Servole (dnes součást Terstu /Itálie/), kde se podílel na výstavbě vysokých pecí. Během dalšího pobytu v USA se zajímal o zlaté doly v Kalifornii a dobývání zlata na Aljašce. Působil také v Rusku u zahraničních společností Société Métallurgique du Sud-Oural a Société Anonyme der Forges et Aciéries de Huta-Bankowa. 1905 se stal referentem a později technickým ředitelem Pražské železářské společnosti (se sídlem ve Vídni). Rozšířil rudnou základnu otevřením nových dolů na Berounsku v Chrustenicích, Zdicích a Krušné Hoře, zorganizoval studijní cestu po amerických železárnách. 1920 byl H. jmenován generálním ředitelem. Provedl reorganizaci hutnických a hornických závodů Pražské železářské společnosti, potýkající se počátkem dvacátých let 20. století s finančními problémy a negativním přístupem vídeňského vedení. Jeho zásluhou se podařilo společnost konsolidovat a vybudovat z ní rozsáhlý železářský podnik. Ve funkci generálního ředitele H. setrval až do 1930, kdy odešel na odpočinek. Byl členem správních rad průmyslových podniků (např. Poldiny hutě v Kladně, Královodvorských cementáren či Mannesmannových závodů v Chomutově). Podílel se na organizaci meziválečného hornictví v Československu. 1919 se stal zakladatelem a současně prvním předsedou Svazu majitelů dolů. 1927 se zasloužil o vznik Ústavu pro vědecký výzkum uhlí v Praze, ve stejném roce byl zvolen dopisujícím členem Národohospodářského ústavu při ČAVU. Za zásluhy o rozvoj báňských a technických věd mu Vysoká škola báňská v Příbrami udělila 1929 čestný doktorát montánních věd. H. se oženil 1928 v Kladně s německou tenistkou Gertrude Amendeovou (* 1. 1. 1902 Kladno, † 1978). V manželství se narodil syn Paul (* 29. 1. 1930, † 11. 10. 2019).
Petr Kašing
Literatura
- OSND 2/2, s. 1210
- Album representantů, s. 970
- Slezsko, Supplementum 3, s. 65
- Z. V. Tobolka, Naučný slovník aktualit, 1938, s. 158
- P. Kašing – M. Stonišová, Tento diplom račte přijmout. 56 osobností vědy, techniky a veřejného života čestnými doktory VŠB-TU Ostrava, 2016, s. 42–43
- nekrolog: Ing. Dr. mont. h. c. Z. H., in: Hornický věstník a Hornické a hutnické listy 20, 1938, č. 10, s. 237.
Reference
