HOŠŤÁLEK z Javořice Maxmilián 1564–1621
| Maxmilián HOŠŤÁLEK z Javořic | |
 | |
| Datum narození | 1564 |
|---|---|
| Místo narození | Žatec |
| Datum úmrtí | 21. 6. 1621 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | Významný představitel obecní správy |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 131. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47780 |
HOŠŤÁLEK z Javořice, Maxmilián, * 1564 Žatec, † 21. 6. 1621 Praha, politik
Pocházel z měšťanské rodiny, která je v Žatci doložena od počátku 16. století. Jeho děd Jiřík H. získal 1530 predikát z Javořice a zasedal v městské radě, podobně jako H. otec Zikmund. H. získal majetek celé rozvětvené rodiny, když jako její jediný mužský člen přežil 1582–83 morovou epidemii. O rok později dosáhl zletilosti a začal samostatně podnikat. Stal se starším cechu soukeníků poté, co zdědil rozsáhlé nemovitosti s ovčínem v sousedním Velichově. Na začátku devadesátých let 16. století byl ustanoven obecním starším, od 1599 zasedal ve sboru konšelů, kde měl na starosti hospodaření poddanských vesnic. 1610 se stal primátorem. Spisovatel a historik Pavel Skála ze Zhoře, rovněž žatecký konšel, měl za manželku H. sestřenici. Protože na zemském sněmu v červnu 1617 H. požadoval za městský stav, aby součástí volebního reverzu Ferdinanda II. byla přísaha na Majestát Rudolfa II., byl ještě téhož roku primátorské funkce zbaven. Po vypuknutí stavovského povstání 1618 byl odškodněn členstvím v direktoriu, nehrál v něm však aktivní úlohu. V říjnu 1619 hostil ve svém domě Fridricha Falckého. Po porážce stavovského povstání byl v únoru 1621 zatčen a posléze odsouzen k trestu smrti. Soud mu kladl za vinu volbu falckého kurfiřta českým králem, podpis České konfederace a nákup stavy konfiskovaného statku Hříškov. Popraven byl spolu s ostatními odsouzenci při exekuci na Staroměstském náměstí. Za první Československé republiky se H. stal pro českou menšinu v rodišti symbolem rezistence proti germanizaci. H. byl dvakrát ženatý, obě manželky pocházely z žateckého patriciátu. Měl s nimi patnáct dětí. Zatímco synové Maxmilián a Cyprián bojovali v řadách Švédů, Jan Zikmund se dal do služeb Habsburků. H. jméno nese od 1925 ulice v Praze-Břevnově.
Bohumír Roedl
Literatura
- výběr: RSN 3, s. 903
- OSN 11, s. 681
- MSN 3, s. 313
- Z. Patrovská – B. Roedl, Biografický slovník okresu Louny, 2000, s. 45
- L. Vltavský, Památce M. H., 1921
- B. Roedl, Žatecká rodina H. z J., 1997
- týž, Dodatky k H. z J. a rodině Pavla Skály ze Zhoře, in: Sborník Okresního archivu v Lounech 10, 2001, s. 101–122
- cs.wikipedia.org (stav k 5. 8. 2022, s další literaturou)
- M. Krausová, M. H. z J., in: www.muzeumzatec.cz/maxmilian-hostalek-z-javorice (stav k 5. 8. 2022).
Prameny
SOkA, Louny, fond Archiv města Žatec, městské účetní a soudní knihy z 16. – 17. stol.
Reference