HOŠEK Ignác 1852–1919

Z Biografický slovník českých zemí
Ignác HOŠEK
Datum narození 10. 11. 1852
Místo narození Chromeč (u Šumperka)
Datum úmrtí 13. 1. 1919
Místo úmrtí Kroměříž
Povolání Jazykovědec‎
Spisovatel‎
Překladatel‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 127–128. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47778

HOŠEK, Ignác, * 10. 11. 1852 Chromeč (u Šumperka), † 13. 1. 1919 Kroměříž, pedagog, jazykovědec, spisovatel, překladatel

Syn Ignáce H., rolníka a starosty Chromče, a Johanny, roz. Hamalové. Od 1865 studoval na německém gymnáziu v Olomouci, 1867 přestoupil na Slovanské gymnázium. 1871 odešel na Akademické gymnázium do Prahy, kde 1874 maturoval. Poté si zapsal jazykovědu na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity; navštěvoval přednášky Jana Gebauera a Jana Kvíčaly. 1875–76 několikrát navštívil Černou Horu a Hercegovinu a jako dobrovolník se účastnil bojů proti Turkům. Své zážitky popsal v článcích, které vyšly v olomouckých novinách Našinec (Z Dubrovníku do Cetyně; Pochod povstalcův a veliká bitva u Muratovice; Anica – vzpomínka moravského dobrovolníka z hercegovského povstání). 1876 pobýval na univerzitě v Záhřebu, ale ještě téhož roku se vrátil na pražskou univerzitu. 1878–80 studoval na vídeňské univerzitě. Tam byl jeho učitelem Alois Vojtěch Šembera, který mu zprostředkoval úřednické místo na ředitelství guberniální pojišťovny v Moskvě. Tehdy se H. zdokonalil v ruštině a seznámil se s ruskou literaturou; znalosti využil v devadesátých letech 19. století, kdy pro edici Ruská knihovna, vydávanou Ottovým nakladatelstvím v Praze a redigovanou Jaromírem Hrubým, přeložil do češtiny díla Nikolaje Vasiljeviče Gogola (Dobrodružství Čičikova, aneb, Mrtvé duše, 1891; Večery na dědince blízko Dikaňky, Revizor, obojí 1892; Mirgorod. Novelly a arabesky, 1893), Lva Nikolajeviče Tolstého (V čem je má víra, 1890; Kráčejte ve světle, dokud je světlo, 1895) a Ivana Sergejeviče Turgeněva (Otcové a děti, 1894).

H. po návratu z Moskvy 1883 pracoval u pobočky rakousko-italského pojišťovacího ústavu Istituto Adriatico ve Vídni. Služebně i soukromě procestoval Francii, Itálii, Bavorsko, rakouské země, Chorvatsko a Přímoří. Vzpomínky z cest publikoval 1890–95 ve formě fejetonů a cestopisů na stránkách Národních listů (Lyonské vzpomínky; Obrázek z Riviery; Loretto; Procházka z Říma do Neapole) a Hlasu národa (Jak jsem šel přes Crau; Jak jsem šel přes Estérel; Rodiště Kolumbovo; Z cest po Itálii; Z cest po Francii; Za jižním sluncem). Jeho cestopisné črty vycházely 1891–93 i v německy psaném časopise Politik. Studium na pražské univerzitě H. dokončil až 1896, kdy složil státní zkoušku z českého a německého jazyka. Následně působil jako učitel na obchodní škole v Mělníce (1896) a na reálkách v Hodoníně (1896–1904) a v Kroměříži (1904–15). Vedle učitelského povolání se věnoval filologickému, zvláště dialektologickému výzkumu. Zkoumal nářečí v rodném kraji a ve východních Čechách, sbíral lidová vyprávění v dialektu. Výsledky výzkumu uveřejňoval v odborných periodikách. Pokusil se vytvořit univerzální slovanský jazyk pro všechny slovanské národy v rakousko-uherské monarchii. Na základě srovnání češtiny, polštiny, ukrajinštiny, srbochorvatštiny a slovinštiny s němčinou sestavil jeho gramatiku, kterou popsal v knize Grammatik der neuslawischen Sprache (1907; v češtině pod názvem Slovanský tlumočník, 1909). Utopický projekt jakéhosi slovanského esperanta se však nedočkal ohlasu. H. se oženil 1898 s dcerou hodonínského měšťana Mathildou, roz. Kopečkovou.

Michal Valeček

Dílo

výběr: O významě jmen Čechové, Morava, Slované, in: ČMM 15, 1891, č. 3, s. 215–224; O podřečí chromeckém, in: Listy filologické 21, 1894, s. 73 až 100; K etymologii jména Morava, in: České museum filologické 6, 1900, s. 257–290; Ke slovům na -ik, in: tamtéž 8, 1902, s. 62–82; Nářečí českomoravské. Díl 1. Podřečí polenské, in: Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, tř. 3, 8, 1900, č. 1; Nářečí českomoravské. Díl 2. Podřečí polnické. Část 1. Mluvnický nástin podřečí polnického, in: tamtéž, 1905, č. 21; Část 2. Ukázky podřečí polnického, in: tamtéž, 1905, č. 22.

Literatura

Prameny

ZA, Opava, sbírka matrik, řkt. f. ú. Postřelmov, matrika nar. (1834–1864), inv. č. 8402, sign. Zá VII 4, fol. 277

  • MZA, Brno, sbírka matrik, řkt. f. ú. Hodonín, matrika odd. (1876–1906), sign. 5321, fol. 363.

Reference

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=HOŠEK_Ignác_1852–1919&oldid=711362“