HOŠEK Josef 1913–1976

	Josef HOŠEK
Datum narození	7. 12. 1913
Místo narození	Hodonín
Datum úmrtí	13. 7. 1976
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Fyzik‎; Strojař nebo elektrotechnik‎; Pedagog‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 129. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/48815

HOŠEK, Josef, * 7. 12. 1913 Hodonín, † 13. 7. 1976 Praha, aerodynamik, pedagog

Vyrůstal v dětském domově. Jako nadaného studenta české státní reálky v Brně ho podporoval legionářský fond, po maturitě 1932 zůstal zcela nezaopatřen. 1932–37, v době studia strojního inženýrství na České vysoké škole technické (ČVŠT), se H. živil kondicemi a publikováním odborných statí o leteckých modelech. 1937 získal pilotní diplom. 1938/39 na ČVŠT působil jako asistent Ústavu spalovacích motorů, pump a kompresorů. V době uzavření vysokých škol za druhé světové války byl 1939–40 zaměstnán jako výpočtář ve Škodových závodech v Plzni a 1940–45 jako statik v oddělení konstrukce letadel v továrně Avia v Čakovicích (dnes Praha). 1939 předložil rigorózní práci, kterou však mohl obhájit až po druhé světové válce (1945 Dr. techn.). Převážnou část života pracoval jako vedoucí aerodynamik v leteckém průmyslu a výzkumu. Významně se podílel na aerodynamickém řešení deseti československých letadel, z nichž některá se svou konstrukcí řadila ke světové špičce, např. XLE-8, XLE-10, L-60 a také první československý proudový letoun L-29 Delfín, za jehož aerodynamické řešení získal 1962 Státní cenu Klementa Gottwalda. V poválečném Československu se H. zařadil k vynikajícím odborníkům na aerodynamiku nízkých a vysokých rychlostí, na konstrukci letadel, mechaniku letu, leteckou statiku, termomechaniku, raketovou techniku, teorii leteckých modelů a teplovzdušných balónů. 1968 byl vyznamenán titulem zasloužilý pracovník československého letectví.

Jako asistent působil v Ústavu spalovacích motorů ČVŠT v Brně, externě vyučoval na několika středních a vysokých školách, 1951–59 vedl ústav hydro- a termomechaniky na Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni. 1954–59 byl vedoucím vědeckým pracovníkem ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu v Praze-Letňanech a 1960–64 ve Středočeských strojírnách ve Vodochodech (u Prahy). Kandidátskou disertační práci Polymerocementové směsi obhájil na Fakultě stavební ČVUT (1965 CSc.), doktorskou práci Příspěvek k teorii podobnosti v proudění tekutin odvozený z Navierovy-Stokesovy pohybové rovnice nedlouho poté na Fakultě strojní (DrSc. 1966). V Ústavu pro studium na vysokých školách technických ČVUT v Praze byl 1968 jmenován řádným profesorem technické mechaniky. Jeho publikace se věnují zejména otázkám aerodynamiky nízkých rychlostí, mechaniky letu, statiky letadlových konstrukcí, mechaniky tekutin a termodynamiky. H. byl autorem řady patentů a zlepšovacích návrhů, dvanácti knih a početných odborných článků. Patřil k dlouholetým členům redakční rady časopisu Letectví a kosmonautika. Stal se nositelem stříbrné medaile za zásluhy o rozvoj Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni, stříbrné Felberovy medaile ČVUT (1973) a medaile za významné zásluhy o rozvoj ČVUT v Praze (1975). V roce 1968 byl jmenován zasloužilým pracovníkem československého letectví.

Eva Boháčová

Dílo

výběr: Stavba bezmotorových modelů letadel, 1935 (s J. Novákem); Bezocasá letadla, 1936; Balóny na teplý vzduch, 1938; Vysokovýkonné modely letadel, 1938; Konstruktivní aerodynamika modelů letadel, 1939; Teorie modelů letadel, 1940; Aerodynamika vysokých rychlostí, 1949; Nauka o teple, 1954; Novinky v letectví. Rakety a astronautika, 1960; Dnešní letectví. Nové vývojové směry v letectví, 1962; Aplikace teorie fyzikální podobnosti na létající živočichy, 1976.

Literatura

Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 276
https://sam78.cz (stav k 3. 2. 2022).

Prameny

Archiv ČVUT, Praha, Sbírka biografických dokumentů.

Reference