HOŠEK Radislav 1922–2005

	Radislav HOŠEK
Datum narození	13. 3. 1922
Místo narození	Brno
Datum úmrtí	27. 4. 2005
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Historik‎; Filozof‎; Pedagog‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 130. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/81495

HOŠEK, Radislav, * 13. 3. 1922 Brno, † 27. 4. 2005 Brno, klasický filolog, pedagog

Syn Karla H. (1891–1959), ruského legionáře, vedoucího úředníka děkanátu Filozofické fakulty MU v Brně, a Heleny, roz. Juškevičové (též Jelena Kazimírovna Juszkiewicz/ová/ z ruského Tomsku, 1897–1945). Po studiu a maturitě na klasickém gymnáziu na dnešní třídě Kapitána Jaroše (1933–41) pracoval v Moravském zemském archivu (1941–42), poté prodával knihy a byl dán k dispozici pracovnímu úřadu (1942–45). Na konci druhé světové války se zapojil do činnosti odbojové skupiny Předvoj. 1945–49 studoval latinu a řečtinu na Filozofické fakultě MU. Na škole zůstal, 1949 obhájil titul PhDr. (spis Římské náboženství v díle svého odpůrce. Studie o Aureliu Augustinovi), 1961 obdržel hodnost kandidáta filologických věd (CSc., spis Lidovost a lidové motivy u Aristofana), 1962 byl jmenován docentem a 1966 profesorem antické literatury. Učil dějiny, literaturu a náboženství antiky nejen v Brně (do 1995), ale také na katedře věd o antickém starověku Filozofické fakulty UK v Praze (1966–2002) a na Fakultě humanistiky Trnavské univerzity (2000–04). Absolvoval studijní pobyty v Itálii (1964, 1968) a v Cambridge (1967). Od 1947 zveřejňoval monografie a studie především o náboženství, divadle, filozofii a společenských vztazích ve starověkém Řecku a Římě, hojně překládal ze starořečtiny, angličtiny, němčiny a ruštiny, některým převodům z řečtiny a latiny zapovězeného Rudolfa Mertlíka propůjčil své jméno. V polovině šedesátých let redigoval Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, kde rovněž publikoval. Zasedal v redakčním kruhu časopisů Eiréné a Věda a život. Obdržel tři ocenění: vzorný pracovník univerzity (1959), medaili 1 300 let Bulharska za zásluhy o rozvoj bulharistiky (1985), cenu Josefa Jungmanna za překlad (1994).

První manželství uzavřel 1949 s Naděždou, roz. Haluzovou. Po rozvodu 1951 uzavřel sňatek s Jiřinou Kupkovou. Třetí partnerkou, s níž dožil, byla filoložka Jana Nechutová (* 28. 11. 1936 Olomouc). Byl pohřben na brněnském Ústředním hřbitově.

Šárka Novotná

Dílo

bibliografie, in: Rerum historiae culturaeque Graecae et Romanae investigatorum Bohemicorum Jan Burian, Josef Češka, R. H., Antonín Kolář et Pavel Oliva bibliographia, I. Lisový (ed.), 2006, s. 91–139; Graecolatina Pragensia 22, 2009, V. Marek – D. Muchnová (eds.), s. 7–45; https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/hosekr.html (s bibliografií a literaturou). Výběr: Lidovost a lidové motivy u Aristofana, 1962; Oldřich Pelikán. Vom antiken Realismus zur Spätantiken-Expressivität, 1965; Země bohů a lidí. Pohledy do řeckého dávnověku, 1972; Die Mittlere Komödie als Quelle soziologischer Beobachtungen, in: Hellenische Poleis, Berlin 1973, s. 1099–1119; Antické Černomoří, 1978 (s J. Bouzkem); Pindars Auffassung von der Zeit, in: Aischylos und Pindar, E. G. Schmidt (ed.), Berlin 1981, s. 45–48; Tituli Latini Pannoniae Superioris annis 1967–1982, in: Slovacia reperti, 1984; Průvodce dějinami evropského myšlení, 1985 (s J. Cetlem a P. Horákem); Řím Marka Aurelia, 1990 (s kol.); Antická mystéria, 1997 (2. vyd. 2005, s R. Dostálovou); Aurelius Augustinus. Říman, člověk, světec, 2000 (úvodní studie); Náboženství antického Řecka, 2004. Překlady: Galénos, Úvod do logiky, 1958; W. Keller, Etruskové, 1974; Artemidóros, Snář, 1974 (další vyd. 2001); Platón, Ústava, 1993; A.-J. Festugière, Epikúros a jeho bohové, 1996; Aratos ze Solů, Jevy na nebi, 2013. Kolektivní překlady: Dějiny světa 1, 1958; Dějiny starověku, 1963; Oslavujeme Bakcha. Anakreontská poezie, 1963 (s V. Jestřábem); Bohové se smějí, 1965 (s F. Stiebitzem); D. E. Strong, Antické umění, 1970 (s J. Bouzkem); Na veselé struně, 1971 (2. vyd. 2000); Tragédie. Sofoklés, 1975; Nejstarší řecká lyrika, 1981; Lúkianos, O bozích a lidech, 1981; Obrázky z řeckého života, 1983 (s R. Mertlíkem a F. Stiebitzem); Ovidius, O lásce a milování, 1990 (s R. Mertlíkem a D. Svobodovou). Učební texty (překlady): J. S. Liandesberg – N. N. Golikov, Latina pro veterináře, 1955 (s A. Bartoňkem); V. M. Bogolepov, Učebnice latiny pro posluchače medicíny a farmacie, 1955 (s kol.); Úvod do dějin řeckého náboženství, 1956; Stručný slovník literárněvědných termínů, 1957 (s A. Závodským); Úvod do studia latiny, 1965 (2., přeprac. vyd. 1974 /s V. Markem/; 3., upr. vyd. 1977 /s týmž/); Římské náboženství 1. Od nejstarších představ k Caesarově diktatuře, 1968 (další vyd. 2005); Řecké náboženství, 1970 (další vyd. 1977, 1988); Norikum a Pannonie v době římské, 1975 (s V. Sakařem); Římské náboženství, 1986.

Literatura

výběr: SČF, s. 194
Tomeš 1, s. 507
P. Horák, Profesor R. H., in: Filosofický časopis 53, 2005, s. 482–483
týž, Za R. H., in: Universitas. Revue MU 38, 2005, č. 2, s. 31–32
A. Bartoněk, Vzpomínka na životní dílo prof. dr. R. H. (1922–2005) po desíti letech, in: tamtéž 48, 2015, č. 2–3, s. 115–116
https: //www.archiv.muni.cz/media/27540/hosek-radislav.pdf
encyklopedie.brna.cz
cs.wikipedia.org (vše stav k 22. 8. 2022).

Prameny

Archiv MU, Brno fond B 109 R. H. (1896) 1922–2005 (inventář J. B. Slaběňáková, 2015).

Reference