HOBLÍK Oldřich 1913–1981
Oldřich HOBLÍK | |
Narození | 17. 12. 1913 |
---|---|
Místo narození | Hostomice (u Bíliny) |
Úmrtí | 17. 3. 1981 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | Televizní pracovník nebo reportér |
Citace | Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 692-693 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/48733 |
HOBLÍK, Oldřich, * 17. 12. 1913 Hostomice (u Bíliny), † 17. 3. 1981 Praha, režisér, herec
Ve druhé polovině třicátých let se jako herec a režisér věnoval ochotnickému divadlu v rodišti (hry J. Voskovce a J. Wericha Kat a blázen; Balada z hadrů; Rub a líc). Vystudoval dramatické oddělení Státní konzervatoře v Praze (1940). Během studia se objevoval v malých rolích na scénách Osvobozeného divadla a poté Národního divadla v Praze (šestnáct inscenací mezi 1937–39). Po absolutoriu hrál v pražském Nezávislém divadle a Stálém divadle v Kladně (1941–42). Na sklonku třicátých let začal externě spolupracovat s rozhlasem, zejména s režiséry Václavem Růtem (četba textů), Václavem Sommerem (asistent režie) a hlasatelem Františkem Kamilem Zemanem. Na jejich popud nastoupil v říjnu 1944 do rozhlasového hereckého souboru. 1946 vykonával vojenskou službu u armádního rozhlasu, kde se začal věnovat režijní práci. V říjnu 1947 byl definitivně přeřazen z hereckého souboru do funkce režiséra, kterou zastával až do odchodu do důchodu v červnu 1974 (příležitostně režíroval i později). V šedesátých letech byl vedoucím režisérem hlavní redakce literárně-dramatického vysílání. Připravoval zpravodajské, publicistické, literární a dramatické pořady. Při realizaci uměleckých děl kladl důraz na propracovaný herecký projev, který upřednostňoval před formálním experimentováním. Soustředil se na zejména ruskou a sovětskou dramatickou tvorbu (O. J. Kornijčuk: Zkáza eskadry, 1954; N. V. Gogol: Dobrodružství kolegiálního rady Pavla Ivanoviče Čičikova, 1959; A. N. Ostrovskij: Pozdní láska, 1962; L. N. Sejfullina: Viriněja, 1967; L. M. Leonov: Zlatý kočár, 1971), světovou i českou klasiku (Molière: Šibalství Scapinova, 1954; J. Zeyer: Radúz a Mahulena, 1955; F. Langer: Obrácení Ferdyše Pištory, 1956; J. Drda: Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert, 1960; J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena, 1961; Lope de Vega: Dívka se džbánem, 1969; J. Vrchlický: V sudě Diogenově, 1970). V šedesátých letech se věnoval také mikrohrám. Nastudoval řadu literárních pásem (Hodinka s Eduardem Bassem, 1966; Mé ironické štěstí, 1968), četeb na pokračování (N. V. Gogol: Mrtvé duše, 1976), povídek (A. S. Puškin: Dva příběhy ze staré Rusi, 1959; A. P. Čechov: Život je křivé pravítko, 1970), skečů (J. Kořán – R. Dahl: Chuť, 1969) a pořadů poezie z děl českých básníků (programové cykly Klenotnice hudby a slova; Nedělní verše). Ve vlastní hudební úpravě natočil pohádkovou operetu J. Offenbacha Král Velikáš (1964). Jako interpret se uplatnil při recitaci i v dramatické tvorbě (W. Shakespeare: Romeo a Julie, 1953; M. Pujmanová: Lidé na křižovatce, 1976; rozhlasový seriál Záchranka, 1978). V srpnu 1968 krátce působil jako hlasatel legálního vysílání Československého rozhlasu.
Ve znárodněné kinematografii H. vytvořil několik desítek malých a epizodních rolí různorodých charakterů. Debutoval úlohou zvědavého pána v okupační komedii Josefa Macha Nikdo nic neví (1947). Spolupracoval např. s režiséry Jiřím Krejčíkem (Svědomí, 1948), Karlem Steklým (Strakonický dudák, 1955; Dobrý voják Švejk, 1956; Svatby pana Voka, 1970), Zdeňkem Podskalským (Světáci, 1969; Drahé tety a já, 1974), Jánem Kadárem a Elmarem Klosem (Únos, 1952; Tři přání, 1958). Příležitostně se objevoval také v televizi (seriály Eliška a její rod, 1966; Klapzubova jedenáctka; Hříšní lidé města pražského, 1968). Pracoval rovněž v dabingu a jako spíkr krátkých a dokumentárních filmů.
L: MČE 2, s. 799; Fikejz, s. 402; Český hraný film III, 2001; IV, 2004; V, 2007, rejstřík; E. Ješutová a kol., Od mikrofonu k posluchačům, 2003, rejstřík; http://www.csfd.cz (se soupisem rolí, stav k 15. 4. 2021); O. H., in: https://portal.rozhlas.cz/oldrich-hoblik-7971925 (stav k 15. 4. 2021); http://archiv.narodni-divadlo.cz/ (se soupisem rolí, stav k 15. 4. 2021); cs.wikipedia.org (stav k 15. 4. 2021); Soubory Jarost / Dělnická tělocvičná jednota, Hostomice, in: https://www.amaterskedivadlo.cz (stav k 15. 4. 2021).
P: Archiv Českého rozhlasu, Praha, Archivní a programové fondy, záznamy rozhlasových inscenací a pořadů O. H. (režie, účinkující), autorské scénáře.
Zdeněk Doskočil