HOCHMANN Bohumír 1888–1961
| Bohumír HOCHMANN | |
 | |
| Datum narození | 12. 11. 1888 |
|---|---|
| Místo narození | Kostelec nad Orlicí |
| Datum úmrtí | 24. 2. 1961 |
| Místo úmrtí | Kostelec nad Orlicí |
| Povolání |
Architekt Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 755–756. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47558 |
HOCHMANN, Bohumír, * 12. 11. 1888 Kostelec nad Orlicí, † 24. 2. 1961 Kostelec nad Orlicí, architekt, malíř
Absolvoval architekturu na ČVŠT v Praze. Prošel školením u profesorů Jana Kouly (ornamentalismus, deskriptiva), Josefa Schulze (hlavní obor) a Adolfa Liebschera (kreslení, základy malby). Dostalo se mu důkladné odborné přípravy v novorenesančním slohu. Od 1912 byl zaměstnán ve stavební kanceláři Müller a Kapsa v Plzni, 1919–20 jako komisař Stavebního úřadu města Plzně. V době plzeňského působení samostatně navrhoval stavby a bytové interiéry. Jeho novorenesanční styl doplňovaly prvky kubismu. Byl hlavním projektantem Masarykova mostu v Jateční ulici, autorem architektury, fasády a interiéru vily Josefa Schiela v Mánesově ulici 1574/67, činžovního domu Karla Wanky v Majerově ulici 1561/2, Západní ohradní zdi v Korandově ulici, fasády nového areálu Škodových závodů. 1921 se po neúspěchu s otevřením vlastní projekční kanceláře vzdal architektonické činnosti a nastoupil na místo profesora střední průmyslové školy stavební v Českých Budějovicích. Do konce života se intenzivně věnoval malbě technikou akvarelu. Od 1926 byl členem Sdružení jihočeských výtvarníků, s nímž výhradně vystavoval. Zobrazoval dlouhodobě a s dokumentární přesností starou Plzeň, podařilo se mu rekonstruovat nejstarší pohled na Plzeň z 1602.
Od konce třicátých let rozšířil zájem na záběry ze starých Budějovic, zachytil např. původní stav Lannovy zahrady. Koncem života se odstěhoval do rodných východních Čech, kde prokazatelně rovněž maloval, ale jeho akvarely odtamtud se zřejmě nedochovaly. Práce H. se štětcem je drobnokresebná, nesená impresionizující barevností a při vší anachronnosti je kvalitní. Jeho dílo patří k nesporným hodnotám regionálního významu a spolupodílelo se na vyspělém průměru české výtvarné kultury první poloviny 20. století.
Martin Kučera
Literatura
- OSND 2/2, s. 1176
- Toman 1, s. 353
- SČSVU 3, s. 208
- Architekti, s. 242
- P. Domanický, Ohlasy kubismu v Plzni (katalog), 2001, s. 47, 53
- https://encyklopedie.plzen.eu (stav k 22. 11. 2021)
- https://cs.isabart.org (stav k 22. 11. 2021).
Reference